Strach

1.4K 64 4
                                    

VŠICHNI POVINNĚ PŘEČÍST! HOLKY PROSÍM,KDYŽ DOČTETE JEDNU ČÁST, TAK PROSÍM, DEJTE MI VOTE, A ZANECHTE NĚJAKEJ KOMENT :( PROSÍM :'( 

PÍSNIČKA NA BOKU ----> PUSTIT ! :)

-

SARAH'S POV


Z mého tvrdého spánku mě vyrušil hluk.Znělo to jako, kdyby se robil talíř,nebo tak něco.Otevřela jsem své ospalé oči, a odhodlala jsem se posadit na kraj postele.Kde,kde je můj telefón? Vždyť jsem si ho včera dávala na stolek, co byl hned vedle postele.Nejspíš si Malik myslel, že bych někomu zavolala, ale komu?Když kdomě Rose nikoho nemám.Ale ta by mi těžko pomohla.Policie? Ta má mnohem důležitější věci na práci..A za další, na to jsem měla z něj až moc velký strach.Děsil mě.Ten pohled do jeho tmavých očí mi sám o sobě naháněl husí kůži.Z mého přemýšlení mě ale vytrhlo, když jsem ho spatřila ve dveřích, a hned za ním stála boubelatá, ale moc milá hospodyně Chuanetta.Ty jeho oči na mě upřely svůj pohled.Svou levou rukou jsem mačkala pelesť postele, a nervózně jsem si zkousávala ret. Když se najednou přiblížil ke mě, a mě se naskytl pohled na jeho černé uplé kalhoty, bílé tričko s velkým černým nápisem, a jeho černou koženou bundu.Jeho silnou vůni jsem okamžitě zaregistrovala jakmile se ke mě přiblížil, a odhrnul mi vlasy z obličeje, když mi najednou prudce chytnul čelist, a trhnul sní k sobě.Dýchala jsem nepravidělně, a koukala jsem se do těch jeho tmavých, očí, které mi působily už ten zmíněný strach.Bála jsem se mu do nich dívat, ale měla jsem strach to neudělat.Budil ve mě neskutečný strach.Pelesť postele jsem svále křečovitě držela, kdy najednou spustil.: ,,Sbal si všechny svoje věci."Řekl chraplavým hlasem, aniž by mu na obličeji byl vidět jakýkoliv náznak pocitu.Kývla jsem, a vstala jsem z postele.Chuanetta ihned přiběhla a postel uslala.Stále stál u postele, a Chuanetta opustila pokoj.Stále chodil kolem mě, a já si ho snažila nevšímat, ale když najednou mě přitlačil na zeď,která byla nedaleko nás, a svá plná ústa dal k mému uchu, a moje rozklepané ruce mi držel nad hlavou.Bála jsem se, co příjde.Navlhčil si svoje rty a svůj stisk nepovoloval.Bolelo to.Moje ústa opustil bolestný sten, a on opět nahodil ten svůj úšklebek. ,,Nemysly si, že to, co s tebou holám dělat se ti bude líbit,ale z tvé strany to víhodu má,podíváš se na místa, kde jsi vživotě nebyla.Ale nečekej ode mě nějakou zasranou prohlídku po Berlíně.Abys to pochopila miláčku,tak tam, kam jedeme každý s tebou bude jednat jako s děvkou.Ale budeš jenom moje.Jediný, kdo tě bude tvrdě šukat, jediný, kdo bude tvou noční můrou, jediný kdo uslyší tvoje bolestné steny  (slovo JEDINÝ přitvrdil vždy a víc ji zmáčkl ruce) a jediný, kdo bude tvůj pán!" Řekl více jak rázně, a mě bylo hned jasné, že jestli se z tohohle dostanu, budu ta nejšťastnější dívka na světě. Nekontrovatelně se mi po tváři zkutálela malá slza.On se nad tím hrdelně zasmál, a pak se kě mě opět natiskl.a mezi své vlhké rty vzal mou kůži na krku, a ..AU! On mě kousnul ?! On mě doprdele kousnul !? Pak bolavé místo olíznul, a jezdil po něm svými rty.Naskočila mi okamžitě husí kůže. ,,Je ti tojasné?" Odtáhl se, a pozvedl obočí. ,,Ano." odpověděla jsem mu téměř neslyšně, a hypnotizovala jsem místo, které bylo přede mnou. ,,Pojď za mnou.Rád bych ti někoho představil."Řekl se smíchem, a já jsem i se svou taškou šla ihed za ním.

Prošli jsme velkým sálem, a jeli jsme výtahem,do přízemí.Tam kupodivu nic nedělal,ovšem hned poté, se mi venku naskytl pohled na vysokého kudrnáče, se smaragdovými oči.Jakmile mě viděl, přejel si mě celou pohledem, a pak se mu na tváři objevil ten úšklebek, který míval vždycky on.Já jsem se dívala pořád do země, a poslouchala jsem, jak se o mě baví. Rozebírali mě, jako bych tu nebyla.Jako bych byla nějaký obraz, který si právě koupil.Já nevím, sama jsem z toho měla obrovský zmatek. ,,Nastup." Řekl kudrnáč hlubokým hlasem.On mi vzal tašku, a hodil ji do kufru.Bylo mu očividně jedno, že tam třeba můžu mít něco cenného.Ale ani jsem nepípla, a nastoupila jsem si do černého velikého Range ovra, s tmavými skly.Chvilku ještě byli venku, a povídali si, co já vím o čem. Smutně a sklesle jsem se dívala před sebe, jako by to bylo zrovna nejzajímavější místo na světě.Přitom tam byl jen nějaký květináč.Pak si ale náhle nastoupili, a Kudrnáč i se mnou ujížděl neznámo kam. Berlín ? slyšela jsem před tím dobře? Tak to se mám na co těšit. 

 

Nejeli jsme celou dobu tím autem. Nejeli jsme ani 20 minut, a ono tam bylo letadlo.Na nějakém soukromém menším letišti, o kterém jsem vůbec nevěděla že tam je.Celou cesu jsem neřekla ani slovo, a oni se o mě celou dobu bavili.Neposlouchala jsem je.Bylo to zbytečné. Bože můj. prosím, kam mě to vezou? V hlavě jsem si řekla, a zoufale si povzdechla. Kudrnáč mě ale neustále pozoroval.Pak ke mě, ale najednou přišel a .

A TO SE DOZVÍTE AŽ V DALŠÍM DÍLE:D HIHII :)) SNAD NA MĚ NEPOŠLETE KENTAURA:D DÁVEJTE MI PROSÍM VOTES.UDĚLALO BY MI TO RADOST:) MĚJTE SE HEZKY "BÁÁJ " :*

DANGEROUSKde žijí příběhy. Začni objevovat