Black as night |book 1|

Chapter 5

Na světě jsou taková místa, která mají své kouzlo a my o nich nevíme. Například vodopád uprostřed lesa na mýtince. My jeli na podobné místo. Vodopád a malé jezírko uprostřed lesa. Hotová romantika. Šum lesa, motýli, zpěv ptáků a.. Ticho. Ticho a klid. Tohle je snad nejkrásnější místo na zemi. Vyndala jsem si stan a postavila ho. Dala jsem si dovnitř karimatku a spacák. Ruby a Eliz dělaly ohniště. ,,Dojdu pro nějaké větve ok?" Usmála jsem se na Eliz a ona souhlasila. Vydala jsem se lesní cestou směrem do kopce. Zastavila jsem se a usmála se. Přede mnou, tuším tak pět metrů ode mě, stála laň s kolouškem. Běžela jsem se svahu dolů. Oběhla jsem jezírko, ohniště s Eliz a Ruby a zaběhla k Lukasovi do stanu. Zrychleně jsem dýchala. Četl si knížku, ale když si mě všiml schoval ji za sebe. ,,Musíš jít se mnou." Vyhrkla jsem na něj, vzala ho za ruku a táhla do kopce na místo, odkud jsem koukala na laň. Přitiskla jsem si ukazováček ke rtům na náznak, aby byl ticho a potom jsem ukázala na laň. Sledovala jsem Lukase. Jeho zelené oči se rozzářily, byly vidět jiskřičky. Byl uvolněný. Bylo vidět, že se cítí dobře. ,,Laň s kolouchem jsem naposled viděl s mamkou když jsem byl malej." Usmál se. Byl to upřímný úsměv. Nebyl falešný. Tenhle jeho úsměv jsem viděla poprvé. Byl krásný. Sledovala jsem jeho rty, když mluví. Měla jsem chuť ho políbit. Sakra na co to myslim?!Sandro ty debile.." Pomyslela jsem si. ,,Hej.. Posloucháš mě?" Podezíravě se na mě podíval. ,,Jo jasně, promiň." Omluvila jsem se. Slyšela jsem kroky. Otočila jsem se a stála tam Ruby. ,,Ahoj Lásko." Řekla a vzala Lukase. Cože oni dva spolu choděj?! Ale já myslela, že holku nemá! Panebože..." Sešla dolů k tábořišti. ,,Derecku?" Zeptala jsem se. ,,Ano?" Otočil se na mě společně s Eliz která chtěla vědět co po její lásce chci. ,,Zavezeš mě prosím domů? Není mi moc dobře." Zalhala jsem. Eliz nadzvedla obočí, nevěřila mi to. Jakoby mi četla myšlenky. ,,Jasně, odvezu tě domů." Usmál se. Šla jsem si zase sbalit stan. ,,Tak co se děje?" Zeptala se Eliz, která ke mě hned přišla. Kývla jsem směrem k místu kde byl Lukas s Ruby. Drželi se za ruce a Lukas jí ukazoval, to místo, kde stála laň s kolouchem. ,,Sere tě to co?" Pronesla smutně a nacpala stan do jakési taštičky. Přikývla jsem a vzala si od ní stan. ,,Je to jenom kluk, najdeš si lepšího." Usmála se na mě a rozcuchala mi vlasy. Jen jsem si povzdechla. Možná má pravdu ale, to tajemno okolo něj, jeho oči, tělo, rty, jeho velký ego... To všechno byl on. Bad boy do kterého jsem zamilovaná. ,,Co je Sanny?" Zeptal se udiveně Daniel, který se byl koupat v jezírku, takže byl jen v plavkách s ručníkem přes rameno. ,,Není mi dobře, tak jedu domů." Zalhala jsem. ,,Jedu s tebou. Počkej dojdu si pro batoh a pojedem." Odpověděl a odeběhl. Vrátil se se svým batohem s šedým tričkem na sobě. Sedl si vedle mě na sedadlo a Dereck vyjel z lesa.

,,Pojď dál, nikdo není doma." Usmála jsem se trochu, když Dereck odjel a pozvala Daniela dál. Zavřela jsem za ním dveře. Jak někdo může chodit s Ruby? Vždyť nic v mozku nemá. Má "šestky" prsa, velkej zadek a blond vlasy. Je umělá jako barbie." Pomyslela jsem si. ,,Nechci si tu hrát na šéfa, ale ty si zalez do postele a já ti udělám čaj." Usmál se, chytil mě za ramena a tlačil mě před sebou nahoru do pokoje. ,, Převleč se a já ti udělám mezitím čaj." Odešel z mého pokoje. Vzala jsem si na sebe fialové pižamové kalhoty a tričko až pod zadek. Zalezla jsem si do postele a přisunula k sobě notebook. Měla jsem v plánu si pustit nějaký film až Daniel přijde. Je hrozně hodnej. Mám ho ráda. Je asi můj nejlepší kamarád. ,,Jsem zde." Otevřeli se dveře a do mého pokoje vstoupil Daniel s tácem v rukou. Měl tam dva čaje. Posadil se vedle mě na postel a podal mi čaj. Svůj si zamíchal lžičkou. ,,Tak co chceš dělat?" Zeptal se a sundal si boty. Nohy si položil na mojí postel takže ležel. ,,Napadlo mě si pustit film." Usmála jsem se. ,,Dobře a jakej?" Zasmál se. Chvilku jsem přemýšlela, protože jsem nevěděla. ,,Počkej.." Vzal si ode mně notebook a položil si ho na klín. Trochu se zvedl aby se opíral zádama o zeď. Potom najel na nějakou stránku kde byly filmy. ,,Co tohle.." Řekl a otočil na mě notebook abych viděla co je to za film. Film se jmenoval Paper Towns. Četla jsem knížku. Byla krásná. ,,Jo fajn. Já to četla." Uchechtla jsem se. ,,Fajn." Položil hrnek na noční stolek, vzal notebook a šel ho zapojit k televizi. Potom ho spustil a lehl si vedle mě. Výhoda, že mám manželskou postel. Napila jsem se čaje a položila hrneček na noční stolek. Dala jsem si hlavu na Danielovo rameno. ,,Víš že seš vlastně jedinej kluk, se kterým si rozumím?" Řekla jsem s trochu posmutnělým tónem, ale nepřestávala jsem koukat na film. ,,To jsem rád." Řekl a já cítila, že se usmívá. Nevím jak jsem to tušila. Z mého uvažování mě vyrušil zvuk klíčů. ,,Máma? Vždyť měla přijet až v pondělí." Šeptla jsem Danielovi. ,,Pojď se mnou." Řekla jsem mu a vstala z postele. Na sebe jsem si vzala župan protože mi byla zima a šla společně s Danielem dolů. ,,Ahoj mami." Pozdravila jsem ji. Z jejího výrazu jsem pochopila, že chce vědět co dělám doma a hlavně kdo je ten kluk vedle mě. ,,Jsem doma dřív, nebylo mi dobře." Vysvětlila jsem jí. Do konverzace se vložil Daniel. ,,Jsem Daniel, těší mě paní Newtownová." Usmál se, vzal máminu ruku do té své a políbil hřbet té její. Tohle mě překvapilo. ,,Těší mě Danieli." Řekla mamka. ,,Vaší dceru jsem s mým kamarádem odvezl sem domů a byl jsem nucen tu zůstat, protože jí není dobře. Udělal jsem jí čas a nahoře máme rozkoukaný film." Hrál si na slušňáka. ,,Kde je ségra?" Zeptala jsem se mamky, protože mě její nepřítomnost zarážela. ,,Je v autě, zajela jsem si jenom pro pár věcí a hned zase jedeme." Řekla mamka. ,,Dobře, tak mi půjdeme zase nahoru, nevadí?" Zeptala jsem se a mamka přikývla. Vzala jsem teda Daniela za ruku a táhla ho za sebou zpět do pokoje.

,,Tvoje máma se zdá fajn." Prohlásil Daniel, když jsme dokoukali Paper Towns. ,,Podle čeho soudíš?" Trochu jsem se zamračila, protože mojí mámu vůbec nezná. Kdyby jen věděl, že chce abych šla na práva a já to nechci. ,,No vypadá tak." Zamyslel se a přejel prstem přes svůj piercing na dolním rtu. ,,Dani, musím tě ujistit, že 'vypadat' je něco jiného než realita." Zasmála jsem se. ,,Seš hrozná když takhle mluvíš." Pronesl a taky se zasmál. Bouchla jsem ho polštářem. ,,Jak jako 'takhle'?" Naštvala jsem se ale pořád to byla taková ta sranda. Zakroutil nad tím hlavou, z čehož jsem pochopila, že už to nechce rozebírat. ,,Fajn, tak nemluv." Zkřížila jsem ruce na prsou. ,,Náfuko." Šťouchl do mě. Vstala jsem a hodila na něj peřinu. ,,Čekej tady, jdu udělat večeři. Doufám že zůstaneš přes noc." Usmála jsem se. ,,Jasně, nenechám tě tu na pospas smrti." Zasmál se. Měla jsem v plánu udělat palačinky, protože jsem měla hlad a nechtěla jsem dělat nic složitého. Udělala jsem jich asi dvacet. ,,Jídlo!" Zakřičela jsem. Na stůl jsem dala nutellu, marmeládu, dva talíře a talíř s palačinkami. ,,Wow tady to voní." Řekl Daniel když vstoupil do kuchyně. Usmála jsem se a dala na stůl skleničky s džusem. ,,Vezmi si kolik chceš." Vybídla jsem ho a sama si vzala dvě palačinky, které jsem namazala nutellou. ,,Dík." Odpověděl a zakousl se do své již namazané palačinky. Bohužel jsem nepostřehla čím si ji namazal, ale po palačinkách se 'jen zaprášilo'. Byly do chvilky pryč a to jsme jedli jen mi dva. Po večeři jsem sklidila a umyla nádobí. Daniel mi přinesl dva hrnky z mého pokoje, ve kterých jsme před pár hodinama měli čaj. I ty jsem umyla. ,,Jdu se osprchovat, dobře?" Zeptala jsem se a Daniel přikývl. Zašla jsem do koupelny, svlékla se a umyla se.

Daniel se šel také do koupelny. Já si zalezla do postele a do pár minut jsem usnula. Takže jsem ani nevěděla kdy se sem Daniel vrátil.

6. Září, neděle

Probudila jsem se ráno. Bylo asi deset hodin. Promnula jsem si oči abych vůbec něco viděla. Zjistila jsem, že Daniel vedle mě neleží. Asi jel domů. Sešla jsem do kuchyně a hned mě zastavil zvuk misek, které o sebe cinkají. Nakoukla jsem do kuchyně. Myslela jsem si, že je to mamka, ale nebyla. V kuchyni stál Daniel a v misce míchal ovoce. ,,Ahoj." Pozdravila jsem ho a přehodila jsem si vlasy na stranu. ,,Ahoj. Udělal jsem ti snídani. Denní dávka vitamínů. Jak ti je?" Zeptal se mě a položil misku s ovocem. ,,Jo už je mi dobře." Usmála jsem se na něj a dala si do pusy lžíci s ovocem. ,,Nejsem moc dobrý kuchař." Přiznal se Daniel. Mě to vůbec nevadilo.

Daniel odešel před obědem

Na fotce Ruby ☺