Black as night |book 1|

Chapter 44

,,Podívej se na tuhle fotku!" Řekla jsem mu na a ukázala mu fotku na které vypadal jako kdyby měl každou chvílí kýchnout. ,,Hahah...Roztrhej jí" Zasmál se. Stoupla jsem si a přešla ke dveřím. Lukas si sedl a čekal co udělám. Zvedla jsem ruku s fotkou do výše mojich očí a mávala fotkou. ,,Tahle se mi bude hodit." Řekla jsem a zdrhla na chodbu. Jediné co jsem slyšela, bylo rychlé zvednutí a zavrzání postele a potom rychlé kroky pár metrů za mnou. Seběhla jsem schody dolů, oběhla obývák a běžela do kuchyně. Tady jsem byla v pasti. ,,Dej mi tu fotku." Rozeběhl se ke mě. Otočila jsem se k němu zády a fotku si zakryla rukama na břiše. Vzal mě kolem pasu a začal lechtat. Jsem strašně lochtivá a dostat mě na zem kde jsem se svíjela v záchvatu smíchu, bylo vskutku jednoduché. ,,Prosím!" Žadonila jsem. Nepřestával. ,,Tak mi dej tu fotku." Usmíval se. Nenechám ho vyhrát. Nikdy ho nenechám vyhrát. Kdybych to udělala, bude mi to neustále připomínat a to opravdu není lákavá nabídka. ,,Hele bacha..Něco mi dlužíš jo?" Řekla jsem mu. Přestal mě lechtat. Nadzvedl obočí. ,,Já a tobě něco dlužit jo?" Ukázal na sebe a ironicky se zasmál. Zkřížila jsem si ruce na prsou. ,,Mhhm.." Přikývla jsem. Zasmál se. ,,Aha a co?" Zeptal se. Dostal mě. Nic jsem neměla předvymyšleného. Chytla jsem jeho obličej do svých dlaní. ,,Budu muset jít." Usmála jsem se, vyplázla jsem na něj jazyk a šla se obléci. ,,Mrcho.." Vyplázl na mě jazyk také. Achjo.. Celej on.

Přišla jsem domů a ani jsem neměla co dělat. Měla jsem z dneška dobrej pocit, že je Lukas jinej a že je to super že se spolu zase bavíme. Nalepila jsem fotku do svého alba. Byla tam tak strašně výrazná, že jedině hlupák by si jí nevšiml. Ta fotografie vás úplně bila do očí. Zaklapla jsem album a dala ho na poličku nad postel. Přitáhla jsem si k sobě notebook abych překontrolovala svůj profil na Facebooku. Pár žádostí o přátelství a zpráva od Joshe. Rozklikla jsem jí. Zajímalo mě co asi tak potřebuje.

17:48 Jo Josh Sparks: "Hezký Vánoce!"

Tohle jsem si mohla myslet. Zítra ráno nám 'Santa' přinese dárky, sežere sušenky a vychlemtá mléko. Jako každý rok. Já myslím, že kdybych mu tam nalila sklenici červeného, že by to Santa stejně vypil.

19:03 Sandera Newtown:"Děkuju, i tobě."

Odepsala jsem v rychlosti. Nechtěla jsem aby jsme spolu nevli nějaký ukrutně dlouhý chat. Výsledek byl: zobrazeno." To je vlastně jedině dobře. Zaklapla jsem notebook a běžela za mamkou do kuchyně. ,,Teď ne, teď jsem Santa." Řekla máma jasně a zřetelně. Vyvodila jsem si z toho, že mamka právě teď balí Vánoční dárky a nepřeje si být nikým rušena. S prázdnýma rukama jsem se odebrala do obývacího pokoje, kde jsem se posadila na křeslo a koukala na televizi. Někde okolo mě bylo slyšet vrnění. Myslela jsem si, že je to náš vysavač co si po bytě jezdí a všechno vysává. V tomhle jsem se ale mýlila. Tohle nebyl vysavač, ale pan Baker. Čapla jsem ho a dala si ho na klíň. Uvelebil se a spokojeně předl. Je jediné co mi kromě vzpomínek po Stacy zůstalo.

Ahojte.
Napadlo mě, že bych udělala ještě story s názvem Dark as night (Black as night 2). Navazovalo by to na sebe, tak se ptám,jestli by to někdo četl, protože tu bude ještě jedna věc co nebude vyřešená a mě se to nechce cpát do téhle story.
Četl by to tedy někdo?
Za jakoukoliv odpověď děkuju.

~Pillgrim0605