Black as night |book 1|

Chapter 37

,,Sandro?" Slyšela jsem Hollyin hlas. Né, nemůžu nic říct. Zvedla jsem nohy takže jsem seděla v tureckém sedu aby nepoznala že jsem tady a v jaké kabince jsem. ,,Hele poslyš, já vím že jsi tady." Zastavila se u kabinky vedle. Rukou jsem naznačila že blábolí a protočila jsem nad tím očima. Neklidně si poklepávala nohou. Pak jí ale asi došla trpělivost a odešla pryč. Čekala jsem ještě asi deset minut a potom jsem vyšla ven z dámských záchodů.

Cupitala jsem z kina ven. Tak rychle jak jsem jen mohla. Opravdu bych nerada aby mě dostihl Daniel s Holly. Při tom všem jsem ale nedávala pozor a vrazila do nějaké paní načež jí z rukou vypadly všechny knížky co nesla. Okamžitě jsem se pro ně sehnula. ,,Bože..Moc se omlouvám." Dávala jsem je na sebe. Zastrčila si pramen vlasů za ucho aby se jí nemotal v obličeji a teprve teď jsem si uvědomila, s kým mám tu čest. ,,Ruby?" Zeptala jsem se. ,,Páni Sandro, ani jsem nepostřehla jak ses změnila." Ušklíbla se. Kompliment nebo urážka? Nijak jsem to neřešila. ,,Nevěděla jsem že čteš." Podala jsem jí komínek několika knih. Zkousla si ret a zazubila se na mě. ,,Každý máme tajemství."

Ruby mi teď přišla nějaká v pohodě. Za tim určitě něco bude. Položila jsem se do postele. Podívala jsem se na hodinky. ,,Ségra! Pět minut zpoždění!" Zařvala jsem nesmyslně do prázdného baráku. Zvedla jsem mobil a vytočila její číslo.
,,Ségra mazej domů! Máma může být doma každou chvílí a tys tu už dávno měla být." Řekla jsem to tak rychle že jsem asi zaprskala všechno před sebou. ,,Dovolali jste se do hlasové schránky.." Ozvalo se v telefonu. ,,Kur*a!" Zařvala jsem. Druhá možnost je Eliz. Zeptám se jí, jestli je doma brácha. ,,Eliz? Máš doma bráchu?" Začínala jsem panikařit. Odkašlala si. ,,No jasně, proč?" Zasmála se. ,,Stacy se nevrátila domů.." Vydechla jsem. ,,Cože se nevrátila domů?!" Řvala. Slyšela jsem úryvky jejího hlasu a potom se u telefonu ozval Chrisse. ,,Kde je?" Třásl se mu hlas. Bál se o ní. Tak jako já. ,,Já nevím! Musíme jí sakra najít!" Zakřičela jsem. ,,Obvolám svojí partu ať jdou pomoct a ty zavolej taky všem co pomůžou. Sejdem se u tebe." Řekl a típl to. Musela jsem vymyslet to nejlepší možné řešení. Vzala jsem papírek a napsala tam vzkaz že spíme obě u Eliz. Položila jsem ho na stůl a teple se oblékla.

Vyšplhala jsem po stromě na střechu. Obvolala jsem několik lidí. Samma, Joshe, Eliz(jak jinak), Lukase a Ruby. Ano i Ruby. Ti slíbili že zavolaj ještě ostatním kamarádům.

Za několik minut se u nás před barákem sešlo snad padesát lidí. Všechno to byli známé tváře až na lidi od Chrisse. Není nikdo kdo by mojí sestru neznal takže všichni věděli o koho jde. Musíme jí najít. Z tohodle bude pěknej průser.

Měli jsme baterky. Každý pročesával všechny keře a parky. Nikde..Ani sebemenší stopa, že by tu byla. ,,A kde jsi ji naposled viděl?" Šeptla jsem Chrisseovi. ,,Doprovodil jsem jí k vám před barák." Tudíš musela zmiznout odtamtaď..

Nemělo to cenu. Dlouhé nekonečné hledání mé mladší sestry bylo bezúspěšné. Nemohli jsme dělat nic jiného než jít spát. Zalezla jsem si do postele a s černým svědomím šla spát.