Black as night |book 1|

Chapter 31

,,Mami!" Zavrčel Josh. Jeho mamka nasadila překvapený výraz. ,,Promiň promiň." Zvedla ruce a potom zavřela dveře a odešla. Josh to rozdýchával zatím co já se chichotala jak blbá. ,,Tobě to přijde vtipný?" Byl vážný ale já se jeho obličeji prostě smát musela. ,,Víš co si teď musí myslet?" Zkrabatil obočí. ,,No asi to co jsme dělat chtěli." Řekla jsem a hned jsem dostala další záchvat smíchu. On se nadále mračil. Sedla jsem si na něj obkročmo a chytla jeho obličej do mých dlaní. ,,Nemrač se. Nesluší ti to." Usmála jsem se a štípla ho do tváří. Stoupla jsem si na jeho postel a následně z ní seskočila dolů. ,,Počkej kam jdeš?" Opřel se o lokty. Chytla jsem se svůdně rámu dveří. ,,Když ne ty, tak tvůj bratr." Zmizela jsem za dveřma. Jenom ve spodním prádle jsem měla namířeno k Sammovi do pokoje, který byl na druhé straně chodby. ,,Co?! Děláš si srandu?!" Vpadl na chodbu jen v boxerkách. Kroutila jsem svůdně zadkem. Chtěla jsem ho provokovat a jak vidím tak se mi to i povedlo. ,,Joshi, Joshi.." otočila jsem se čelem k němu. Nadzvedl obočí. ,,..samozřejmě že dělám." Usmála jsem se. ,,Ty potvoro!" Rozeběhl se ke mě. Ječela jsem a běžela dál od něho. Doběhla jsem až ke zdi. Není kam utéct. ,,Tak a teď tě mám!" Uzavřel mě mezi svýma rukama. Byla jsem celá zadýchaná. Pištěla jsem. ,,Bojíš se mě." Uculil se. ,,Tebe? Hah.. Pobavil jsi mě." Hrála jsem. Své ruce přemístil na můj zadek a zmáčkl ho. ,,A teď?" Nadzvedl obočí. Puberťák jeden! ,,Pitomče.." Prskla jsem.

,,Ale no tak zlato.." Rozhodil rukama když jsem okolo něj prošla. ,,Počkej.." Přiložil ukazováček na své rty. ,, Co je?!" Byla jsem podrážděná. ,,Ticho.." Šeptl. Zkřížila jsem ruce na prsou a čekala co se bude dít. ,,Slyšíš to?" Šeptal a natáhl ruku ke mně. Opravdu. Opravdu tady byly slyšet divný zvuky. Co když se sem někdo vloupal? Radši jsem k němu natáhla ruku a přitiskla se k němu. ,,Počkej tady.." Řekl a chtěl odejít. Já ho ale nepustila. Udiveně se na mě podíval. ,,Nenechávej mě tu samotnou." Kuňkla jsem. ,,Jde to od pokoje bráchy.." Konstatoval. Protočila jsem očima. ,,Tak tam je tvůj bratr?" Zvedla jsem hlas abych vytvořila otázku. ,,Brácha není doma." Uchechtl se. ,,Jak to že ho slyšim?" Vykulila jsem na něj oči. ,,Fajn.. Tak se běž podívat. Ale až uvidíš že tam není tak si nestěžuj." Byl podrážděnej. Dobře možná jsem ho trošku vytočila. Víc než jsem chtěla ale tohle byl stoprocentně hlas Samma. ,,Jdu tam.." Upozornila jsem ho. Srovnal rty do úzké čáry a potom pokrčil rameny na náznak že je mu to jedno. Jak milé. Udělala jsem pár kroků k jeho pokoji. Byly slyšet hlasy. Ano, byly to dva hlasy. Ten jeden jsem znala. Jsem si jistá že patřil zrovna Sammovi. A ten druhý.. Ten už jsem někde slyšela. Dost často. Nezbývalo mi nic jiného než prostě otevřít dveře a podívat se kdo je ona záhadná osoba. Naposledy jsem se podívala přes rameno na Joshe. Nic.. Takovou reakci jsem čekala. Zhluboka jsem se nadechla a vstoupila dovnitř. To co jsem uviděla mi dočista vyrazilo dech.

Tak co myslíte že Sanny viděla? ☺