Black as night |book 1|

Chapter 29

,,Sandero a dost!" Zvedla se máma prudce od stolu. Stacy se lekla ale já zachovávala klid. Čekala jsem její reakci. ,,Udělal chybu ale to každý člověk někdy udělá." Snažila se mě získat na svojí stranu, abych nebyla na straně proti tátovi. ,,Považuješ za chybu to, že otec zbaběle opustí svojí rodinu bez vysvětlení?" Pronesla jsem. Popravdě vážně mámu nechápu jak mu mohla odpustit to, že hodil povinnosti za hlavu. Najednou nevěděla co říct. ,,Jdu k Chrissovi." Poznamenala Stacy a zvedla se od stolu. ,,Počkej jdu s tebou. Půjdu k Joshovi." Zvedla jsem se také a odnesla svůj talíř. ,,Až se vrátím, chci aby tady nebyl." Neodpustila jsem si poznámku. Sama jsem i přes to všechno věděla, že až se vrátím domů, nebude tento dům osídlen pouze ženami. A ten chlap co ho bude sdílet s námi, nebude pouze pan Baker ale i můj otec.

,,Chápu tě..." Objal mě hned po tom co jsem mu řekla, jaké je postavení a atmosféru u nás doma. ,,Nechci aby s námi bydlel." Protestovala jsem. Přitáhl si mě k sobě ještě víc. ,,Chceš tu dneska přespat?" Zeptal se mě. ,,Nebude to vašim vadit?" Zeptala jsem se. Zasmál se. ,,Ne, naši budou nadšení, že tě konečně poznají." Věnoval mi svůj úsměv. ,,Neboj.." Šťouchl do mě. ,,Co když se jim nebudu líbit?" Strachovala jsem se. Ano jsem typ člověka co myslí na ty špatné možnosti. ,,Určitě budeš." Dal mi polibek do vlasů. A co z toho plyne? Že mě to vůbec nepřesvědčilo. ,,Děkuju.." Šeptla jsem. ,,Za co?" Podíval se na mě. Vzdychla jsem. Nechtěla jsem být u nich na obtíž. ,,Za to že mě tu necháš přespat." Sklopila jsem o či. Chytil mě za bradu a zvedl jí, takže jsem se mu koukala do očí. ,,Anny, já budu jedině rád." Políbil mě. ,,Co takhle někam zajít?" Usmál se na mě. Dala jsem si pramínek vlasů za ucho.
,, Jasně. Proč ne?" Odpověděla jsem.

Seděli jsme oba v kavárně a pili kávu co objednával Josh. ,,Jak je na tom Eliz?" Nadhodil téma a upil trochu kávy. Nevím jak se myšlenkami dostal až k Eliz ale dobře no.. ,,Byla s ní větší sranda." Napadla mě tahle odpověď. Chápavě přikývl. Jeho chování bylo divné, až podezřelé.
,,Chutá ti káva?" Zeptal se. Olízla jsem si rty. ,,Jo." Uculila jsem se na něj.

Přišla k nám obsluha. ,,Budete platit?" Zeptala se. Byla to slečna o něco starší než já typuju. Měla blond vlasy a děsně se uculovala na Joshe. ,,Jo budeme." Vytáhl peněženku. Po celou tu dobu co hledal drobné ho ta slečna pozorovala. Podal jí peníze a ona se rozzářila ještě víc. Odešla a my se začali oblékat. ,,Co je?" Zašklebil se. Sjela jsem ho pohledem od hlavy až k patě a potom jsem kývla k té slečně. ,,Kouká na tebe každých 6 sekund." Řekla jsem mu. ,,To se ti určitě jenom zdá." Prohlásil a chtěl odejít. ,,Vážně? Tak koukej.." zdržovala jsem ho. ,,Jedna dva tři čtyři pět..." Začala jsem se smát. ,,Jaks to věděla?!" Dal si ruce za krk. Pokrčila jsem rameny.

,,Jede po tobě."

,,A já po tobě. Odpověděl mi.