Christine's P.O.V.
S povzdechem jsem si sedla na židli a připravila si učebnice na matiku. Bože, proč musíme mít hned první hodinu v pondělí tenhle předmět? Ale aspoň mi to docela jde.
"Ahoj Christine.'' pozdravil mě Elliott s úsměvem a sedl si vedle mě.
"Ahoj.'' také jsem se usmála. Sedíme v lavicích po dvou, pan Justé si myslí, že takhle někoho donutí se učit a spolupracovat s jeho spolužákem.
A tím 'někoho' myslí fotbalisty, kteří sedí v nejzadnější části třídy a nevěnují učiteli žádnou pozornost. Jednou jsem musela sedět s Kaynem Williamsem. Jeden z největších děvkařů na naší škole. Jeden den se s holkou vyspí a druhý den už pro něj neexistuje.
Kayne je opálený, tmavovlasý a má nádherné tmavě hnědé oči.
Ale je to namachrovaný idiot.
"Woah Kayne, ty posiluješ?'' ozval se Isabellin pisklavý hlas, když si obmotala ruce kolem Kayneova krku.
Protočila jsem očima. Chová se jako malá, čtrnáctiletá holka, která by udělala cokoliv pro to, aby byla středem pozornosti.
"Tak co jsi dělala o víkendu?'' zeptal se mě Elliott a přerušil tak mé myšlenky.
Zaváhala jsem. Elliottovi jsem neřekla o všem, co se stalo. Hlavně ne o Jasonovi. Nepochopil by to.
"Byla jsem s Emmou a Coraline v 69 Cuffs.'' pousmála jsem se.
Nelhala jsem. Byla jsem tam s holkama. Nemůžu mu říct o Gabrielovi a Jasonovi.
"Ticho prosím!'' zakřičel pan Justé ode dveří.
"Musím si dojít něco zařídit, tak začněte vyplňovat v učebnici stranu 46.'' přikázal nám a zabouchl za sebou dveře.
"Začněte vyplňovat stranu 46... Tsh! Snad si nemyslí, že to vážně uděláme.'' opovržlivě se zasmála Isabelle spolu s partou bárbínek, které uctívají ji a Kaynea jako bohy. Je to vcelku vtipné.
"A co ty?'' zamumlala jsem směrem k Elliottovi a vzala jsem si z penálu tužku.
"Měl jsem koncert. Klavír, ale to ty určitě víš.'' usmál se a prohlížel si můj obličej.
"Je super, že na něj umíš.'' řekla jsem nadšeně. Na klavír jsem hrála jednou, když mi bylo asi deset let, tanec mě baví mnohem víc.
Jen pokrčil rameny.
"Jsem si jistý, že bys určitě mohla hrát na Elliottův klavír, kdybys chtěla Christine.'' uchechtl se Matthew, stojící za mnou.
Vykulila jsem oči a Elliott vypadal rozpačitě. To bylo nechutné.
Otočila jsem se směrem k Matthewovi a naštvaně se na něj podívala.
"Elliotte, poraď mi prosím s prvním cvičením.'' zamumlala jsem.
"Potřebuješ zjistit, jestli tam je záporné číslo. Bude-li tam, nemůžeš příklad vyřešit.'' objasnil mi.
"Díky.'' kývla jsem.
"Uhm Christine... musím se tě na něco zeptat.'' zamumlal Elliott se sklopenou hlavou.
"Ano?'' začínala jsem být zvědavá.
''Přemýšlel jsem, jestli nebudeš chtít, pochopím to, co budeš dělat v sob-'' byl přerušen panem Justéem, vcházejícím do třídy.
"Pak mi to řekneš.'' pošeptala jsem mu rychle a on souhlasně přikývl.
ČTEŠ
Precious (CZ)
Fanfiction''NEJSEM TVŮJ MAJETEK!'' křičela jsem z plných plic mezitím, co jsem ho tlačila zpět. On mě násilně přitiskl zády ke zdi a zašeptal mi do ucha ''Když tě nemůžu mít já, tak nikdo.'' Všichni si myslí, že je šílený, ale ona ví že.. On není...
