''To jsi ho tam nechala stát? Samotnýho?'' ptala se mě Emma nevěřícně.
Pokrčila jsem rameny.
''Jo, přesně tak.'' zamumlala jsem.
Zrovna nám skončila baletní hodina a já se rozhodla o všem říct Emmě. Jak mě Jason odvezl domů po mém rande - ale vynechala jsem to, co se stalo v autě. O mých přehnaně starostlivých rodičích. I o incidentu s Elliottem ve škole... všechno. Jsem ráda, že jsem to mohla povědět někomu, kdo to bude vážně poslouchat a bude ho to zajímat. Teď jen doufám, že mi porozumí.
''Christine!'' sykla Emma.
''Co?''
''To nevidíš, jak moc pro něj znamenáš?'' řekla.
''Kéž by se o mě taky takhle někdo zajímal.'' povzdechla si Em.
Zamračila jsem se.
''Umíš si představit, kolik problémů s Jasonem mám?'' vyprskla jsem.
''Takhle jsem to nemyslela...'' posmutněla.
''A co potom? Když jsi odešla?'' změnila hned téma.
''Kousek odtamtud byla autobusová zastávka, jela jsem domů.'' vysvětlila jsem jí.
''Vážně? To tě nechal odejít?'' ptala se překvapeně.
''Ne.'' pousmála jsem se.
''Poprosila jsem ho, ať mě nechá o samotě.''
Emma si nervózně prohrábla vlasy a sklopila pohled. Tohle dělala vždycky, když měla z něčeho strach.
''Christine... vážně nechápu, proč se ho prostě nezeptáš, co po tobě chce. Myslím, že byste se měli rozhodnout, jestli chcete být spolu, nebo ne.'' řekla tiše.
Má pravdu. Ale není to tak jednoduché.
''Protože... já nevím...'' šeptla jsem.
''On je tak tajemný.'' podívala jsem se na ni.
'' Christine... Je to Jason McCann! '' vydechla zděšeně.
Přikývla jsem a dala si své taneční boty do skříňky.
''Co o něm vlastně víme?'' nadhodila jsem nové téma a šla ven ze školy.
''Slyšela jsem, že zabíjí nevinné lidi. A Coraline říkala, že dokonce v Cuffs prodává drogy.''
''A je to pravda?'' pochybovačně jsem zdvihla jsem obočí.
Pokrčila rameny.
''Nevím.''
Emma otevřela dveře a my vyšly ven.
''To si musíte dělat srandu.'' zamrmlala jsem naštvaně. Venku se spustil silný déšť.
''Měli bychom si pospíšit, než se to zhorší.'' vyhrkla Em a rozběhla se.
''Jdeš domů za rodičema?'' zeptala se mě udýchaně.
''Ne, odjeli s Emily za babičkou.'' povzdechla jsem si. Chtěla jsem jet taky. Ale teď mi přišlo hloupé jen tam znuděně sedět, popíjet čaj a hrát karty.
''Takže máš dům pro sebe?'' ušklíbla se.
''Jo.'' zasmála jsem se a mrkla na ní.
''Jsi nervózní z té Poinsettii?'' ozvala se po pár minutách ticha.
''Ano, hodně... ty?'' vážně jsem se bála.
''Taky, ale nechci tam hlavní roli, budu se snažit o ty vedlejší.'' řekla odhodlaně.
ČTEŠ
Precious (CZ)
Fanfiction''NEJSEM TVŮJ MAJETEK!'' křičela jsem z plných plic mezitím, co jsem ho tlačila zpět. On mě násilně přitiskl zády ke zdi a zašeptal mi do ucha ''Když tě nemůžu mít já, tak nikdo.'' Všichni si myslí, že je šílený, ale ona ví že.. On není...
