Christine's P.O.V.
Zbývalo už jen 10 minut do mého vystoupení a Jason tu pořád není! Kde je? Slíbil mi, že přijde!
''Tak mu zkus zavolat!'' řekl Elliott, který mě sem dovezl. Samozřejmě, že jsem byla domluvená s Jasonem, ale on prostě nepřijel.
''Zkoušela jsem to.'' povzdechla jsem si a znovu vytočila jeho číslo.
Chvilku jsem čekala, ale mobil začala najednou pípat. On mi to típnul!
Po pár sekundách ale začal znovu zvonit a já jsem přijala hovor.
''Ahoj zlato.'' pozdravil mě Jason ospalým hlasem.
''Jasone kde jsi? Začínám za 10 minut!'' vydechla jsem vystresovaně s pohledem na hodiny.
''Lásko, slib mi, že se na mě nebudeš zlobit.'' jako by mě někdo praštil do břicha. Tahle věta nikdy neznamená nic dobrého.
''Co se děje Jasone?'' zeptala jsem se ho na rovinu. Nevím, proč mi neřekl dřív, že nepřijde.
''Nemůžu přijít. Vlastně jsem teď v Ottawě.'' řekl. Žádná omluva, nic. A co sakra dělá v Ottawě?
''Fajn.'' zavrčela jsem a uslyšela jeho povzdech.
''Hodně štěstí. Musím jít. Miluju tě.''
Nedokázala jsem mu odpovědět. Šeptla jsem tiché ''Ahoj.'' a zavěsila jsem.
Odtáhla jsem si mobil od ucha a strčila ho do kapsy.
''Co říkal?'' zeptal se mě Elliott a pohladil mě po zádech.
''Nepřijde.'' zavrtěla jsem hlavou ''Nemůžu tomu uvěřit. Slíbil mi to!''
Pokroutil hlavou ''Kašli na něj. Jsem tu s tebou.''
Usmála jsem se. Je hezké, že mě Elliott tak podporuje, ale já tu chci Jasona. I když je poslední dobou nějaký divný. Od toho, co mi řekl, že mají znovu nějaký problémy s The South. Je to vůbec možné? Může se někdo změnit takhle rychle? A taky nechápu, proč mi neřekl už včera, že nepřijde. Myslel si, že když to odloží, tak to bude lepší?
''Christine Dion!'' ozval se hlas z velkého sálu, kde jsem měla vystupovat.
''Hodně štěstí, počkám tu na tebe.'' usmál se Elliott. V baletním kostýmku jsem šla na pódium, před kterým seděla Madame Giry a další dva porotci a položila jsem před sebe šperkovnici. Začaly se mi třást ruce, když jsem otáčela klíčkem, aby se spustila hudba.
Nikdy jsem se nesnažila tak, jako teď. Cítila jsem se opravdu jako Evelyn; zoufalá kráska, která své pocity přenáší do tance. Málem jsem se rozplakala, protože mi jemná melodie linoucí se ze šperkovnice připomínala Jasona. Strašně mi chybí. Chybí mi jeho přítomnost, chybí mi všechno, co se dělo před tím, než začala válka se South.
''Děkujeme slečno Dion, zítra vám zavoláme.'' usmála se porotkyně a já se znovu uklonila.
''Tak jak to šlo?'' vtáhl mě Elliott do objetí.
''Skvěle.'' usmála jsem se a setřela si slzy. Doufám, že je neviděl.
Když jsme odcházeli, uviděla jsem Kayna. Předtím tu nebyl. O chvilku později za ním přiběhla Isabelle a obmotala si ruce kolem jeho krku. Kayne se ušklíbl a odvedl si jí někam stranou. Ten kluk mě vážně děsí.
Jason's P.O.V.
Asi po šesti hodinách jízdy jsme konečně dosáhli určeného cíle: Ottawy. Namířili jsme si to do jednoho nočního klubu. Protože bylo odpoledne, nebylo tu moc lidí a to nám hrálo do karet. Ještě k tomu jsem se necítil zrovna dobře po rozhovoru s Christine. Je naštvaná. Vím to, protože bych taky zuřil.
ČTEŠ
Precious (CZ)
Fanfiction''NEJSEM TVŮJ MAJETEK!'' křičela jsem z plných plic mezitím, co jsem ho tlačila zpět. On mě násilně přitiskl zády ke zdi a zašeptal mi do ucha ''Když tě nemůžu mít já, tak nikdo.'' Všichni si myslí, že je šílený, ale ona ví že.. On není...
