Precious (CZ)

29. Innocence

13+

Jason's P.O.V.

''Nenávidím tě, Jasone McCanne.'' sykla a odešla s Elliottem. Chtěl jsem se za ní rozběhnout. Omluvit se jí (i když nelituju toho, co jsem udělal), ale Gabriel mě zastavil.

''Nech jí se uklidnit, Jasone.'' zamumlal a položil mi ruku na rameno.

''Co mám dělat?'' povzdychl jsem si a otočil se k němu. To si Christine nevšimla, že jsem jí jenom chránil? Chránil před lidmi, kteří pro ní nejsou dobrý.

Gabriel se za ní díval, dokud mu nezmizela z očí.

''Vrátíme se domů. Neboj se.'' oznámil mi a šel ke své motorce.

***

Seděl jsem sám v autě a kouřil jsem. Je to asi měsíc zpátky, co jsem jich měl tolik. Vždycky jsem se mírnil, ale od doby, co jsme se s Christine pohádali, byla tohle asi šestá. Když tu není ona, potřebuju něco jiného, na čem jsem závislý.

Motorky kluků už stály před domem, což může znamenat, že tu je i Christine.

Zastavil jsem blízko dveří a chvíli dýchal vzduch s vůní cigaretového kouře. Když jsem vešel dovnitř, hned jsem ucítil Christinin parfém. Sladký, vanilkový. Její batoh jsem viděl válet se u botníku. Slyšel jsem její roztomilý smích linoucí se z kuchyně.

Byl tam s ní Geronimo. Christine něco šlehala v misce a on umýval nádobí. Umýval nádobí? Obvykle tam nechá všechen ten bordel a uklidí to až po několika dnech.

Po chvilce si mě všiml a já doufám, že pochopil, co po něm chci. Jít pryč, ať můžu být s Christine sám.

Christine's P.O.V.

''Geronimo, nádobí se umývá horkou vodou.'' ušklíbla jsem se, když se neúspěšně snažil umýt nějaký talíř studenou vodou.

''Fajn no. Ale proč to není napsaný v receptu?'' zasmál se a pustil teplou vodu.

Geronimo je fajn kluk, milý a soucitný. Utěšoval mě, když jsem přijela k nim. Gabriel a Dakota ne. S Gabrielem se dá mluvit o vážných věcech, ale nerad se míchá do cizích záležitostí. S Dakotou je zase dost velká sranda. Ale jen Geronimo vás obejme, když potřebujete.

''Za chvilku přijdu.'' zamumlal najednou a odešel z kuchyně. Jen jsem kývla a dál míchala polevu na koláčky.

Po pár sekundách přišel Geronimo zpět. Aspoň jsem si myslela, že to byl on.

''Jakou barvu chceš na polev-'' zastavila jsem se uprostřed slova, když jsem ho uviděla. Jason.

Ignorovala jsem ho a soustředila se na polevu. Začalo mi rychleji tlouct srdce, když se ke mně přibližoval. Třásly se mi ruce.

Chytl mě za boky. ''Co to pečeš?''

''Sušenky.'' zamrmlala jsem a otočila jsem se na něj.

Namočila jsem prst do růžové polevy a dala ho Jasonovi k puse, aby ochutnal.

''Výborné.'' pochválil mě. Přestože jsem mu řekla, že ho nenávidím, pořád jsem ho milovala. Přisála jsem se mu na rty a v tom momentě se jeho jazyk setkal s mým. Líbali jsme se dravěji a s větší touhou. Ale ještě jsem na něj naštvaná. Odtáhla jsem se od něj a otevřela ledničku. Dala jsem do ní tři misky se zelenou, modrou a růžovou polevou, aby vychladly. Povzdechla jsem si a znovu se podívala na Jasona. Musíme si promluvit.