Jason's P.O.V.
V batohu jsem měl schovanou bombu. Desied si možná bude chtít jen popovídat, ale potřebuju mít záložní plán. Musím nepozorovaně proklouznout do sídla The South, což bude to nejtěžší, a někde umístit bombu. Jestli zjistím, že tam Desied není, dostanu ho nějak zpátky. A pak následuje exploze... možná zemřu, ale to je jedno. Ochráním Christine, slíbil jsem jí to. A teď, když mě nenávidí, nemám důvod žít.
Vjel jsem do Scott Street, přesněji do domu s číslem 666 a mířil k zadnímu vchodu. Bombu dám do sklepa, aby toho zničila co nejvíc, takže tam musím najít cestu. Přitiskl jsem se ke zdi a nahlédl do dlouhé osvětlené chodby. Dal jsem si kapucu přes hlavu a rozběhl se chodbou a doufal, že tam budou dveře do sklepa.
Dům Souths je úplně jiný než náš. Nelíbí se mi tu. Chodby jsou dlouhé, tmavé a chladné, vrzající podlahy a oprýskaná omítka. Těžko byste se tu cítili jako doma. Je tu až moc čisto, připomíná mi to nemocnici. U nás uklízí jen Geronimo a i nás občas donutil se zapojit. Usmál jsem se při té vzpomínce, ale zůstal ve střehu, kdyby náhodou někdo přišel.
Pomalu jsem došel až ke dveřím s velkým nápisem ''SUTERÉN 2-L4T3''. Vzal jsem za kliku, ale bylo zamčeno.
''Hej! Kdo jsi?'' ozval se za mnou nějaký hlas.
Nestřílej Jasone, nestřílej, bylo by to moc hlasité.
''Jsem Jason.'' pokrčil jsem rameny a strčil si ruce do kapes.
''Jason?'' zeptal se nedůvěřivě a šel blíž ke mně. ''Nevím nic o tom, že by tu nějaký Jason pracoval.''
Rychlým pohybem jsem vytáhl z kapsy nůž a přiložil mu ho ke krku.
''Jason McCann. Pamatuj na to, až se znovu setkáme.'' šeptl jsem mu do ucha a bezcitně ho řízl do krku, přímo do tepny. Spadl mi mrtvý k nohám.
Vrátil jsem se zpátky ke dveřím a všiml si, že jsou na otisk prstů. Podíval jsem se zpět na muže na zemi. Ušklíbl jsem se. Asi mu nebude vadit, když si půjčím jeho prst.
Uřízl jsem mu ho a přitlačil na scanner. Moc jednoduchý.
''Hej ty tam!''
Beru zpět.
Rozrazil jsem dveře a seběhl po schodech dolů. Srdce mi rychle bušilo a cítil jsem zvyšující se hladinu adrenalinu. Musím se uklidnit.
''Je mrtvý?'' slyšel jsem nějaký hlas.
''Ne, jasný že jen odpočívá. Co myslíš, ty idiote!'' odpověděl mu jiný.
Měl jsem co dělat, abych nevybuchnul smíchy. I když máme v gangu Dakotu, jsme o dost chytřejší. Vybíráme si kvalitu, zatímco Souths kvantitu.
Zaslechl jsem kroky ze schodů a přitiskl se blíž ke zdi. Po chvilce se zastavily. Pomalu jsem si sáhl do kapsy a nahmatal rukojeť zbraně.
Nenápadně jsem namířil ke stropu a vystřelil na žárovku. Nic. Kam odešli?
Vyšel jsem ze svého úkrytu a rozhlédl se.
''Co to...'' nestihl jsem dokončit větu a někdo mě zezadu praštil do hlavy.
''Není to...'' sklonil se ke mně nějaký muž.
Poslední, co jsem viděl, byla kymácející se lampa na stropě a pak jsem zavřel oči.
''Jason McCann. Jo, je.'' zalapal po dechu.
***
''Je tam?'' promluvil nějaký hlas.
ČTEŠ
Precious (CZ)
Fanfiction''NEJSEM TVŮJ MAJETEK!'' křičela jsem z plných plic mezitím, co jsem ho tlačila zpět. On mě násilně přitiskl zády ke zdi a zašeptal mi do ucha ''Když tě nemůžu mít já, tak nikdo.'' Všichni si myslí, že je šílený, ale ona ví že.. On není...
