44. Revenge

5.5K 270 44
                                    

Christine's P.O.V.

''Jsi připravená?'' šeptl Elliott.

Pomalu jsem přikývla. Schovávali jsme se za velkým keřem a pozorovali sídlo The Norths.

''A jsi si vážně jistá, že nejsou doma?'' znervózněl.

Znovu jsme kývla. ''Kdyby byli, tak by tu stály motorky.''

''Okay, takže si zopakujeme plán. Já budu hlídat u schodů, ty seběhneš do sklepa, vyfotíš tam tu bombu, vezmeš jeden D-34-D drátek a potom půjdeme na policii. Dobře?'' zhluboka dýchal, bál se.

''Jo...'' povzdechla jsem si a pevně sevřela foťák v rukou.

''Fajn.'' usmál se a dal mi pusu na tvář.

Opětovala jsem mu úsměv. Tenhle nápad se mi doopravdy nelíbí. Elliott říkal, že Jason by mohl jít do vězení na hodně dlouho, kdyby soudce zjistil, že se chystal tu bombu použít. Vážně to chci? A co by se stalo, kdyby se z vězení dostal? Zabil by nás. Na tohle jsme nepomysleli.

Nedávno jsme s Elliottem seděli u mě v pokoji na posteli a vymýšleli tenhle plán. Konečně jsem mohla pořádně chodit a kotník už mě tolik nebolel. Ale pořád nemůžu tancovat. Strašně mě to mrzí, chtěla jsem se zúčastnit Poinsettii. Teď se cítím jako Evelyn, využívána. Využívána Elliottem k jeho vlastní pomstě.

Vyndala jsem klíče od domu z kapsy a tiše odemkla.

Je zvláštní tu znovu být. Okamžitě jsem zaznamenala zdejší typickou vůni. Tolikrát jsem jim říkala, ať si tu vyvětrají.

''Ew.'' zamrmlal Elliott znechuceně.

Rychle jsem nakoukla do obýváku a kuchyně, nikdo tu nebyl. Usmála jsem se, když jsem si všimla kuchařky na lince. To je ta, kterou jsem dala Geronimovi.

''Jak jsi to tady mohla vydržet?'' zavrčel Elliott.

Pokrčila jsem rameny. ''Byl to můj druhý domov.''

Zamračil se a pokroutil hlavou. ''Kriminálníci.''

***

''Tady to je.'' ukázala jsem na dveře vedoucí do sklepa.

''Fajn, pospěš si. Nevíme, kdy se vrátí.'' řekl Elliott.

Přikývla jsem a otevřela dveře.

''Děláš dobrou věc. Miluji tě.'' políbil mě.

''Křič, kdyby někdo přišel.'' usmála jsem se a šla po schodech dolů. Byla tu tma. A zima. Nesnášela jsem to tu. Teď je to o dost horší, protože jsem tu sama a ne s Jasonem.

S foťákem v rukou jsem seběhla posledních pár schodů a zahnula chodbou vlevo. Na pravé straně byly tmavé dveře a na druhé menší místnost s jedním stolkem, na kterém bylo to, co jsem hledala.

Bomba vypadala úplně normálně. Vyfotila jsem si jí a pak jsem to uviděla. Červený drátek, který se jen tak válel na desce. Vzala jsem ho do rukou a prohlížela si ho zblízka. Tahle malá věcička dostane Jasona do vězení. Už jsem chtěla odejít, ale něco mi říkalo, ať to nedělám. Manipuluje s tebou, nemiluje tě. Slyšela jsem Elliottův hlas. Lže: Chce, abys to udělala, protože takhle se on pomstí Jasonovi. Další hlas. To bylo jen v mé hlavě. Ale ozval se ještě jeden, tentokrát reálný a přímo za mnou.

''Christine?''

Vyděšeně jsem se otočila, za mnou stál Jason.

Udělala jsem pár rychlých kroků dozadu, ale zastavil mě stůl.

Precious (CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat