Vystoupil jsem z auta a rozeběhl se k jejímu domu. Vzal jsem za kliku, ale nic. Dveře byly zamčené.
''Tady Jason! Pusťte mě dovnitř!'' zakřičel jsem a zabušil na dveře.
Žádná odpověď. Co? Co se tu kurva děje?
''Pusťte mě kurva-''
Zasekl jsem se uprostřed věty, když někdo otevřel dveře. Byl to Christinin otec, Thomas.
''Kde je Christine?'' zeptal jsem se a snažil se ho obejít.
''Ani to nezkoušej.'' odpověděl tvrdě.
Zmateně jsem se na něj podíval a zamračil se.
''Co to... chci se jen ujistit, jestli je v pohodě!'' vykřikl jsem.
''Je.'' ozval se tichý hlas za Thomasovými zády. Stál tam Louis. Je tu celá rodina a já nejsem pozvaný?
''Proč mě nepustíte dovnitř?!'' zastavil jsem Thomase, který chtěl zavřít dveře.
''To už jsi nenadělal dost škody?'' vyštěkl.
''Thomasi, já to zvládnu...'' povzdechl si Louis.
Thomas pomalu přikývl a zamrmlal. ''Nepouštěj ho do mého domu.''
''Jasone.'' oslovil mě Louis, když Thomas odešel.
''Louisi! Potřebuju s ní mluvit.'' řekl jsem a prohrábl si nervózně vlasy. Proč mě nechtějí pustit? Je Christine zraněná?
''Já vím Jasone. Ale má to cenu?'' nechápal jsem ho.
''Co tím myslíš?''
''Vím, kdo jsi. Po tom všem, co Christine mumlala, když ji někdo hodil přede dveře...'' řekl vážně. Hodil před dveře? Kurva já už tu nevydržím jen tak stát!
Rozrazil jsem dveře a chtěl se rozběhnout do jejího pokoje. Ale Louis mě zastavil tím, že mě chytl za tričko. Ten muž je docela silný.
''Jasone! Podívej se na mě. Vím, jak se cítíš, věř mi. Ale teď máš na výběr.'' usmál se.
''Nevíš, kdo jsem Louisi.'' zašeptal jsem a ucítil svou zbraň v zadní kapse kalhot.
''Máš dvě možnosti: 1. Jít za Christine a předstírat, že se tohle nestalo. Být pan a paní 'ovládáme svět', ale to nejde. Život, který žiješ, je moc nebezpečný a nedokážeš zabránit tomu, aby Christine ublížili.''
Sklopil jsem pohled. Co když má pravdu?
''Ale máš i druhou možnost. Odejít. Jestli ji opravdu chceš ochránit a miluješ ji, odejdi. Nezáleží na tom, jak těžké to bude.'' řekl.
Je to jen na mě. Mohl bych běžet za ní, ale něco mi říkalo, ať to nedělám.
''I když odejdu, tak bude v nebezpečí. Musím s ní zůstat!'' vykřikl jsem. Jak to, že tak najednou toho ví tolik o mém životě? Co Christine říkala?
''Ne Jasone. Když s ní zůstaneš, oni si budou myslet, že ho pořád má.'' vystrčil mě ze dveří.
''Oni? Ho?'' kolik toho Louis ví?
''Vím, že jsi byl vychováván k tomu, abys nikomu nevěřil. Ale věř mi, když říkám, že Christine ten kompas nemá. A on to teď ví.''
S těmito slovy Louis zabouchl dveře a nechal mě venku zmateného a se zlomeným srdcem.
Pomalými kroky jsem šel zpět k autu. Sedl jsem si na sedadlo a zíral do tmy.
ČTEŠ
Precious (CZ)
Fanfiction''NEJSEM TVŮJ MAJETEK!'' křičela jsem z plných plic mezitím, co jsem ho tlačila zpět. On mě násilně přitiskl zády ke zdi a zašeptal mi do ucha ''Když tě nemůžu mít já, tak nikdo.'' Všichni si myslí, že je šílený, ale ona ví že.. On není...
