Když jsem se vzbudila, pevně jsem objímala Jasona a měla hlavu zabořenou v jeho krku. To byla noc. Začalo to tím, že chtěl Jason zmlátit nějakého kluka, a skončilo to dozvěděním se o Masonově bordelu.
Protřela jsem si oči. Mason má vážně... bordel? Zdál se šarmantní a přátelský. Ale když jsem ho více poznala, zjistila jsem, jaký doopravdy je. Je pasák. Nadržený, úchylný a starý pasák. Otřásla jsem se. Jen z myšlenky na dívky, které nemohou rozhodovat samy za sebe a jsou nucené do sexu, se mi chce zvracet. Jak může být Jason tak naivní a myslet si, že jim to nevadí? Jak si může kdokoliv myslet, že není ubohé a hnusné mít sex jen za peníze? Nikdy jsem si to nemyslela o těch prostitutkách, ale o mužích, kteří s nimi spí. To můžou být klidně vaši sousedi, učitelé, nebo i váš vlastní otec!
Se stále zavřenýma očima Jason posunul hlavu blíže ke mně. Tohle dělá každé ráno, když se chce mazlit. Začala jsem ho hladit po tvářích.
Ale proč chce být Jason součástí tohoto všeho? Chápu, že s tím bordelem nemá co dočinění. Ale jak tomu může pomoct, když bude stát s rukama založenýma na prsou a jen přihlížet? Proč se nechává zaměstnávat takovým tyranem?
Mám dvě volby:
1: Opustit Jasona, protože tohle nemohu akceptovat.
2: Zůstat s Jasonem a přijmout fakt, že není Superman, jak jsem si myslela.
Jednoduché, ale vlastně obtížné. Nechci ho opustit, ale myšlenka na to, co všechno je mu jedno a neřeší to... potřebuju si od něj dát pauzu. Možná by to zachránilo náš vztah a viděli bychom věci z jiného úhlu.
S povzdechem jsem vstala z postele a šla k mojí tašce s oblečením.
''Kam jdeš?'' zívl Jason.
''Na koncert s Emmou.'' zamumlala jsem a oblékla si podprsenku.
''Fakt?'' povzdechl si. Protočila jsem očima s jistotou, že mě nevidí. Kdyby ano, naštval by se.
''Jo. Jo jdu.'' odpověděla jsem mu a šla do koupelny k zrcadlu.
Učesala jsem se a stáhla si vlasy do culíku.
''No já nevím Christine...'' přišel za mnou. ''Nemyslím si, že bys měla jít.''
Zamračila jsem se. ''Proč ne?''
''Víš proč. Mason tě může sledovat a já nechci nic riskovat.'' zapřel se rukama po stranách umyvadla, takže jsem mu nemohla vyklouznout.
''Nechceš riskovat?'' ušklíbla jsem se. ''Včera jsi neměl problém mě k němu vzít.''
''Musel jsem Christine!'' sykl a protočil očima. ''Kolikrát se ti mám ještě omluvit?''
''Jedna omluva všechno nevyřeší Jasone.'' odstrčila jsem ho.
Ale on mě popadl za zápěstí a přitiskl na dveře koupelny.
''Ouch Jasone! To bolí!'' vyjekla jsem a snažila se dostat z jeho sevření.
''Tak poslouchej ty děvko,'' zavrčel a chytl mě za bradu, takže jsem se mu musela dívat do očí. Trhla jsem sebou. ''Na ten zkurvenej koncert nepůjdeš, rozumíš?'' vyštěkl.
''Nech mě.'' šeptla jsem a rozplakala se. Proč pořád brečím?
''Christine, já-''
''Ne, nech mě jít.'' hlesla jsem. Nemůžu uvěřit tomu, jak mě nazval.
''Lásko, omlouvám se, nechtěl jsem tě vyděsit.'' zašeptal a natlačil své tělo na mé. Pomalu mi setřel všechny slzy z tváří. Já jsem ale sklopila hlavu.
ČTEŠ
Precious (CZ)
Fanfiction''NEJSEM TVŮJ MAJETEK!'' křičela jsem z plných plic mezitím, co jsem ho tlačila zpět. On mě násilně přitiskl zády ke zdi a zašeptal mi do ucha ''Když tě nemůžu mít já, tak nikdo.'' Všichni si myslí, že je šílený, ale ona ví že.. On není...
