Pohled Sáry
To je na nic. Tak ráda bych s Lexy jela vybírat náš byt a musím jet na slavnost do Brna. Má to být něco jako hudební fesťák, nebo co. Uvidím, co tam budu dělat. Možná zajdu s mojí sestřenicí na kafe a nějak to přežiju.
Ráno
Pohled Lexy
6.30. A doháje. Zaspala jsem. Mám 20 minut na to abych se nasnídala, oblékla, učesala, sbalila a doběhla na autobus. Chaoticky jsem běhala po domě a sháněla nejrůznější věci, co by se mi mohly hodit. Peněženka, mobil, hřeben, šminky, občanka, mobil... Proboha kde mám mobil?!? Sáhla jsem do kapsy a samozřejmě jsem tam nahmatala mojí ,,krabičku". Rychle jsem si svázala vlasy do culíku, hodila na sebe řasenku, balzám na rty a nechala jsem na lince vzkaz že jedu na den do Prahy. Přihodila do kabelky žvýkačky, protože zuby jsem už nestíhala a pálila na autobus. Řidič byl hodný a počkal na mě, takže jsem slavnostně odjela! Na oslavu toho, že jsem to stihla, jsem Sáře poslala bláznivej snap s popiskem ,,stihla jsem to" a smajlíkem. Za 5 minut mi taky jeden přišel a byla na něm rozespalá Sára v posteli s popiskem ,,zbláznila ses?!?" a přidala tam digitální čas. Až teď jsem si uvědomila, že je vlastně trochu brzo, ale stejně jsem Sáře napsala, tentokrát přes Messenger:
Já: Promiň... Ale ranní ptáče dál doskáče! :)
Sára: Tak ty říkáš dál, jo? Myslíš , že Praha je dál než Brno? :D
Vždycky jsem si myslela, že Sára stírat neumí, ale asi jsem se mýlila.
Já: Noo... dobrá stěrka :)
Sára: Tak když už si mě vzbudila, tak si jdu balit! Čauky! :)
Já: Tak páčko! :D
Usmála jsem se, dala jsem si sluchátka do uší, pustila jsem můj oblíbený playlist na spotify a na chvíli jsem se ponořila do říše snů.
Když jsem se probudila, už jsme stáli na nádraží. Nadskočila jsem. Běžela jsem ven z autobusu a nadechla jsem se... smradu?!? No jo. Praha.
Jen tak jsem se procházela ranní Prahou a koukala za výlohy. Bylo teprve 8.15 a já měla ještě celé dvě hodiny na procházku po městě a jeho krásách. Zapnula jsem GPS a vyrazila jsem směr 1. dům. Zvlášť v jednom obchodě se mi zalíbily večerní tmavomodré šaty. Peněz jsem měla dost, takže cena nebyla problém, ale problém byl, že o obchod dál byly taky krásné šaty. Rudě červené. Poslala jsem tedy Sáře snap s oběma šatama a popiskem ,který?'
Sára: Tmavě modrý! Budou ti slušet :)
A tak jsem šla na obchůzku bytů s tím, že se tam pak vrátím.
ČTEŠ
Překvapení z prvního patra/Petr Lexa (Hoggy)
FanfictionPROSÍM, BERTE OHLEDY MOJI PRVNÍ KNIHU, KTEROU TU NECHÁVÁM JEN JAKO DÍLO K NAHLÉDNUTÍ. (A z ohleduplnosti. Právě proto jsem nic neměnila :) Lexy, hlavní hrdinka story se rozhodne skoncovat se svým starým životem, který doposud vedla v malém městě po...