Překvapení z prvního patra/Petr Lexa (Hoggy)

#Part 15

Ahoj lidi! Moc se omlouvám, že dlouho nevyšel díl, ale nějak jsem neměla čas ani náladu. Ale nesmutněte, jsem zase tu a se mnou i další díl této story!

Užívejte!

Nevím, jak je to možné, ale Sáru to ,,vyhození" Petra konečně rozmrazilo a začala mě zvedat. ,,Le, nestalo se ti nic?" ptá se ještě trochu ubrečeným hlasem. Asi bych v tuhle chvíli měla odpovědět že ne, ale nějak to nejde. Dál jsem tedy mlčela a nechala jsem se opečovávat. Přeci jenom, v mojí první větě by se mohlo objevit slovo Petr a zase bych skončila na zemi.

Když jsme se posadili, nebylo to jiné. Pořád nevím co říct, i když toho mám na srdci tolik... Asi po pěti minutách soustavného mlčení se konečně rozhodnu něco udělat. Obejmu ji. Až teď cítím, jak je celá promočená. Přejede mi mráz po zádech. Dnes už prosím žádnou vodu! To mě přivádí na myšlenky že já jsem suchá a mám jiné oblečení, než před katastrofou, ale dál si toho nevšímám. Stále držím mokrou (žádné dvojsmysly, OK? :D) Sáru v náručí a cítím, jak se klepe. Zmůžu se tedy na slovo. ,,Co se stalo?" tvářím se napůl nechápavě, napůl vyděšeně. Sára se chystá nadechnout, ale přeruší jí vlastní zakašlání. Napodruhé jí to však vyjde a já se nestačím divit. ,,Přišlajsemdomůpotřebovalajsemnazáchodalevkoupelněsibylaty.Nakonecjsemserozhodlažetamvlezu, avtuchvílinamězedveřívystříknulproudledovývody!" vyhrkla na mě a já si tím jen potvrdila, že je Petr šílenec. Sáru však nedostatek dechu neodradil a pokračovala dál. ,,Asi jsem omdlela. Za vteřinku jsem se probudila na gauči celá zabalená do deky. Vyděšeně jsem se rozhlídla po pokoji a uviděla jsem Petra jak se nad někým sklání. Dost jsem se vylekala, ale radši jsem mlčela. Pak se ten dotyčný zvedl. Byla si to ty. O něčem jste se bavili  a pak jste se..." Zlomil se jí hlas.

Začala vzlykat a vymanila se z mého objetí. Uvědomila jsem si, že to pro ní musel být strašný zážitek. Jen tak spatřit svojí kámošku jak se líbá se slavným Petrem Lexou, to není jen tak. Hodně jsme jí tím ublížili a ona za nic nemohla. Jen byla ve špatnou dobu na špatném místě. Všechno se to semlelo tak narychlo a mě se to totálně vymklo z rukou. Myslela jsem si, že budu mít klidný filmový večer a přitom mám drama jak v nějaký filmový scéně.

Tak, a co teď? Co mám proboha dělat v takovýhle situaci? Momentálně bych byla vděčná i za sebemenší radu třeba i od... Petra! A co myslíte, že se stalo? Mobil zavibroval příchozí zprávu na messengeru. Konečně  napsal. Už jsem si myslela, že... Rozklikla jsem zprávu a vidím jméno odesílatele. Koutky se mi ohnuly do zklamaného výrazu. Jade.

Jade: Jak si užíváš večer?

A já naivka si myslela, že by se Petříček chtěl tak rychle usmířit...

Vlastně je to celkem logické. Píše mi moje čerstvě nová kámoška, se kterou jsem se dnes seznámila ve škole. Pokecaly jsme, vyměnily FB a zašly na nákupy. Docela normální obyčejná všední story. Čekám, jestli ještě nepřijde nějaký dodatek, a když se nic neděje, dost nerada odepíšu.

Já: Fajne... Co ty?

Obvykle moc často nelžu a ani mi to nejde, ale přes chat si nepřipadám tak provinile. Obratem mi přijde odpověď, no, spíš otázka:

Jade: Máš přítele? :* :D

No, na tímhle by možná bylo dobré se zamyslet, ale dneska už na to prostě nemám sílu. Byla to totální podpásovka a já na ní nemám jak odepsat. Ale messenger si prostě musel vymyslet slovo ,,zobrazeno", takže váš kámoš ví, jestli jste si jeho zprávu přečetli.

Z mého uvažování mě vyruší chrápání mé utahané kamarádky. Chudáček. Je mi jí líto, ale zároveň jsem ráda, že se konečně odprostila od všech špatností a krutostí tohoto světa. Při pohledu na ní  si říkám, jestli to všechno není jen šílený sen. Ale sama moc dobře vím, že není. Oba to dobře víme. Jen si to asi ani jeden z nás nechce připustit. Nikdo si nechce připustit, že udělal chybu. Nikdo si nechce připustit to, že by se musel tomu druhému omlouvat. Nikdo s tím nechce začít.

V tu chvíli mi přijde zpráva. Při jejím čtení se mi zalijí oči slzami. Petr.

Hoggy: ...

__________________________________________________________________________________

Táááák, pro dnešek všechno! Byla to spíš takový informační díl o ničem, ale doufám, že se vám to alespoň trošku líbilo. Pokuď ano, nezapomeňte dát hvězdičku, follow, každý pěkný koment potěší. Díky za veškerou podporu, jste úžasní!!! Plánuju takový menší překvápko... no máte se na co těšit!

vaše kaciiik <3