Byla od mamky..Zvala mě na oběd, ale já to odmítla, protože to bylo přes půl Prahy. Vzala jsem si mobil a podívala jsem se na YouTube, jestli někdo nevydal nové video. Ano, vydal. Petr. Rozklikla jsem ho a s úsměvem jsem se na něj koukla. Byli to Prasečí otázky, takže jsem u toho umírala smíchy. Když video skončila, šla jsem se obléct a vydala jsem se na nákupy.. Šla jsem do Palladia a dala jsem tu i oběd. Potom za mnou přišel jeden kamarád a po zbytek dne mě doprovázel. Přišla jsem domu a rozhodla jsem se, že něco pošlu Petrovi do Prasečí pošty. Vzala jsem krabici, dala jsem do ni pár věcí a dopis ve kterým bylo: ,,Ahoj Hoggy. Podle mě si ten nejlepší člověk na světě. Mám tě moc ráda a vždy mi dokážeš vykouzlit úsměv na tváři. Nevím jestli jsi na mě pamatuješ (viděli jsme se před pár dny na koncertě slzy.) Ale to je jedno. Doufám, že budeš točit dál. S láskou Katka Laurenová. " Odnesla jsem to na poštu a poslala jsem ho. Potom jsem se vrátila domů a šla jsem si předělat ložnici. V půl desátý večer jsem usla. Ráno jsem musela zase na brigádu. Při polední pauze jsem si psala s kamarádkou. Asi po pěti minutách mi přišla zpráva (také na Facebook) Byla od Petra...
,,Ahoj. Jo pamatuji si tě. Jsem rád, že jsi mi poslala balíček s tak hezkým dopisem. Děkuju za dárečky a doufám, že se ještě někdy uvidíme." 'Byla jsem z toho celá zkamenělá a neměla jsem slov. Po pauze jsem šla zase pracovat. Z té zprávy jsem byla, tak mimo, že jsem svou práci dělala špatně. Domu jsem jela čtvrt hodiny a po cestě jsem se zastavila u mojí starší sestry. Nezdržela jsem se tam tak dlouho, protože byla otravná. Potom jsem jela domu a po dlouhém dni jsem si lehla do své postele. Po půl hodině jsem stala a šla jsem si udělat večeři. Potom jsem zkusila napsat tomu nejúžasnějšímu člověkovi (Petrovi). Po pěti minutách mi odepsal. Nevěřila jsem, že se to stane.
Já: Ahoj Petře. :D
Petr: Ahoj. Jak se máš?
Já: Skvěle, protože jsi mi odepsal... :)
Petr: To mě těší. Já jsem taky rád, že jsi napsala. Uvidíme se ještě někde?
Já: :D No nevím, ale chystám se na Cinetube a na Utubering.
Petr: Na obou akcích budu, tak se třeba potkáme. :)
Já: Doufám, že tě tam opravdu potkám. Byla bych moc ráda.
Po několika dnech se konala akce Cinetube. Ráno jsem s úsměvem vyskočila z postele a šla jsem se zkulturnit do koupelny. Nejprve jsem si umyla obličej a potom jsem si dala make-up, korektor, pudr, tvářenku, řasenku a ještě jsem si udělala tenké oční linky. Potom jsem si oblékla černo-růžové šaty a boty na podpatku. Vzala jsem si černou středně velkou kabelku a do ní jsem si dala nějaké potřebné věci a hlavně dvě černé lihovky. Potom jsem nasedla do auta a jela jsem. Když jsem dorazila, tak jsem čekala ještě hodinu před vchodem. Petra jsem sice viděla jenom na pódiu, ale i tak jsem byla ráda.
