Náš pokoj byl opravdu nádherný a ten výhled byl ještě krásnější.
,,Nepůjdeme na oběd?" zeptal se gentlemansky Petr.
,,Jo.. Můžeme!" odpověděla jsem s úsměvem, chytla jsem ho za ruku a zamířila ke dveřím. Vstoupili jsme do výtahu, já jsem stiskla P a jeli jsme dolu. Vystoupili jsme a zamířili do restaurace.
,,Máme rezervovaný stůl." pošeptal mi do ucha Petr.
Já jsem se usmála a jenom šla za Petrem.
Posadili jsme se k rezervovanému stolu a číšník nám přinesl jídelní lístek.
,,Já ani nevím co si mám dát.. Ty už jsi si vybral?"
,,Ne.. To snad ani nejde. Tady je takový výběr, že si nejde vybrat." odpověděl Petr a u toho kroutil hlavou. Nakonec jsme si něco vybrali a po dokonalé večeři jsme se vrátili zpět na pokoj, kde na nás čekalo šampaňské.Petr se krásně a zároveň šibalsky usmál a šel to šampáňské otevřít. Sedla jsem si na postel a čekala. Petr palcem vytlačil špunt, ale vlítl mi do oka. Já jsem svoji hlavu položila do svého klína a dlaň jsem si přiložila na oko. Petr ke mně okamžitě přiběhl a ptal se:
,,Lásko jsi v pořádku?"
,, Jo. V pohodě nic to není."
Šla jsem k zrcadlu a oko mi začalo pomalinku modro- fialovět. ,, Já tedy vypadám." řekla jsem a zasmála jsem se tomu.
,,Mě to teda vtipný nepřipadá." odpověděl naštvaně Petr.
,,Nic to není, zlatíčko,"
,,Prosím odpusť mi to."
,,Prosímtě. To je v pořádku. Opravdu to nic není." usmála jsem se a pohladila jsem ho po tváři. Nedalo mi to a musela jsem ho políbit. Sedli jsme si na postel a stále jsme di vyměňovali vášnivé polibky. Po chvíli zaklepala na dveře pokojová služba. Přivezli nám něco dobrého. Pár dobrot jsmr snědli a poté jsme šli na to nejhezčí místo Paříže. Eiffelova věž. Výhled z ní je naprosto dokonalý. Petr okamžitě vytáhl z kapsy mobil a začal fotit. Já jsem se rozhlížela a najednou jsem ucítila pevný stisk na boku. Petr si mě přitáhl k sobě a chtěl se semnku vyfotit. Já jsem se usmála a byla z toho krásná fotka, kterou dal Petr na Instagram.
*Večer*
,,Co budeme dělat?" zeptala jsem se ho.
,,Tak půjdeme na procházku.." odpověděl mi a políbil mě.
Já jsem si oblekla krátké šaty, jelikož bylo teplo. Přes šaty jsem si vzala lehký děrovaný svetřík. Šla jsem do koupelny, učesala jsem a trochu jsem se nalíčila. Petr na mě čekal před koupelnou a smál se. Po několika minutách jsem vyšla z koupelny, chytla jsem Petra za ruku a řekla jsem: ,,Tak můžeme."
Procházeli jsme se několik desítek minut a poté jsme se posadili na lavičku. Pozorovali jsme zářící Eiffelovu věž a povídali jsme si:
,, Petře co myslíš, že bude za pár let?"
,,Nevím. Ale to co vím, že budu chtít být s tebou a budu tě milovat."
,,Aha. V to já taky věřím, tak to tak snad bude." usmála jsem se a položila jsem si hlavu na Petrovo rameno.
,,Sedím tady s člověkem, kterému na mně záleží, a miluje mě. Nějak tomu stále nemohu uvěřit," říkala jsem si pro sebe. Byl to naprosto nádherný pocit, být v Paříži, koukat na Eiffelovku a být s člověkem, kterého miluji. Po chvíli mě Petr políbil a pokládal mi otázky na které jsem neznala odpověď.
Tak tady je další část... Pokud se vám líbí, zanechte ★ nebo komentář. ;)
