- 5.část -

175 18 0
                                    

Bydlela jsem nějakou dobu u Petra a potom jsem se nastěhovala do bytu, který se nacházel na nábřeží. Měla jsem moc krásný výhled na Prahu. Měla jsem to asi patnáct minut od Petra, takže super, ale byla jsem u něho víc než u sebe doma. Petr náš vztah oznámil jenom rodině a nejbližším přátelům. Jeho rodičům jsme to vlastně řekli spolu a to tak, že jsme jeli do Českých Budějovic na návštěvu.
Přijeli jsme a z kuchyně se začalo ozývat:
Mamka: Ahoj. Jsi to ty Peťo?
Petr: Ano jsem to já a moje nová přítelkyně.
Mamka: Áá! Těší mě.
Katka: Ráda váš poznávám.
Podali jsme si ruce, Petr mě vzal za ruku a šli jsme k Filipovi do pokoje.
Fíla tam měl nějakou slečnu. Byla hodná a krásně se smála. Filip se na ni koukal jako malý kluk v cukrárně. Nějak na nás nereagoval a plně se věnoval dívce. My jsme odešli z pokoje a zamířili jsme do obýváku. Petrova mamka nám uvařila čaj a ještě nám dala vynikající koláč, který upekla. Když jsme vše snědli, tak jsme šli do Petrovo pokoje. Na notebooku jsme si pustili film a sem tam prolítla nějaká ta pusa.
Druhý den jsme s Petrem prošli Budějovice a dělali jsme ještě plno jiných aktivit. Další den ráno jsme jeli zpět do Prahy. Petr mě hodil domu a potom odjel točit klip. Doma jsem udělala všechny potřebné věci a poté jsem ši došla nakoupit. Večer někdo zazvonil. Byl to Petr. Pozvala jsem ho dovnitř a já jsem uvařila večeři. Když jsme jedli, tak jsme si povídali.
Petr: Jak jsi se měla zbytek dne?
Katka: No tak uklízela jsem a myslela na tebe
Petr: Já na tebe taky.
Krásně se usmál,pohladil mě po tváři a v mluvení pokračoval:
Petr: A kdy to řekneme tvým rodičům?
Odklonila jsem hlavu a potom jsem řekla: ,,Nikdy!"
Stala jsem a šla jsem do svého pokoje. Po chvíli za mnou přišel Petr a řekl: ,, Co se děje? Řekl jsem něco špatnýho nebo jak?'' ,,Ne nic špatnýho jsi neřekl, jen já rodiče už nechci nikdy vidět. Když jsem byla malá, tak na mě kašlali a říkali jaký jsem nemehlo co je líný jako veš a když jsem byla větší, tak ze mě měli hroznou radost." ,,Aha, to je mi líto"
Další den jsme se vzbudili a udělali jsme si snídani. V okamžiku, kdy jsme jedli, uslyšeli jsme silný křik.

Tak tady je další část. Je sice kratší, ale to snad nevadí. Děkuji za přečtení. :) ★

A Dream Come True.Kde žijí příběhy. Začni objevovat