- 14.čast -

117 12 4
                                    

Polovinu noci jsem přemýšlela nad otázkami, které pokládal Petr a nakonec jsem na ně dokázala odpovědět...

Ráno jsme šli na snídani a já jsem si dala cereálie s mlékem a k tomu džus. Kolem poledne nám mělo letět letadlo. Zbalili jsme si kufry a jeli na letiště. Náš taxi cestou trochu naboural, ale naštěstí jsme to letadlo stihli.
,,Necheš vyskočit?" zeptal se Petr s vážným pohledem v letadle.
,,Cože? Hrabe ti?" vykřikla jsem na něj.
,,No dovol. Nechceš?"
,,Ne!"
V Praze jsme jeli ke mě domu a začali jsme stěhovat moje věci k Petrovi. Když jsme vše převezli, tak jsem šla k Petrovi a řekla jsem mu:
,,Petře jsem těhotná."
,,Cože? Si ze mě děláš srandu ne?" odpověděl vystrašeně.
,,Ne.. Tady je test." podala jsem mu ho do ruky.
,,No to ne.. Okamžitě půjdeš na potrat. Já žádnýho malýho haranta nechci."
,,To myslíš vážně? Tak proč jsi si nevzal ochranu?" začala jsem na něj křičet.
,, Ty máš brát prášky. Nechci dítě!" řekl a také začal křičet.
,,Tak to jsi mi měl říct ne?"
,,Okamžitě jdi na potrat!"
,,Nepůjdu!" zařvala jsem z plných plic.
,,No to teda půjdeš!"
,,Nepůjdu!"
Když jsem ti dořekla, tak jsem dostala od Petr pořádnou facku.
Začala jsem brečet a utíkala jsem pryč. Zabouchla jsem dveře, které se po chvíli zase otevřeli a z nich vyšel Petr se slovy: ,,A ty zasraný věci si zase odnes. Nechci tě už tady vidět, takže přijď až tady nebudu!"
Utíkala jsem pryč, zakopla jsem a.... V tom jsem se vzbudila. Petr ležel vedle mě a spal jako andílek. Po takovém snu jsem nemohla usnout celou noc. Přitulila jsem se k Petrovi a koukala do blba. Ráno se Petr vzbudil, krásně se usmál a dal mi lehký polibek na tvář. Já jsem se také usmála a řekla jsem: ,,Půjdeme na snídani?"
,,Ještě ne. Tak za deset minut." odpověděl.
Já jsem se usmála, dala jsem nu pusu a šla se trochu upravit. Oblékla jsem si kraťasy, tílko a lehký svetřík. Petr už čekal u dveří. Vzala jsem si baleríny a šla jsem společně s Petrem dolu do jídelny. Dali jsme si snídani a poté jsme se vydali do víru Paříže.
Nakoupili jsme nějaké hadříky a pár ceností pro naše přátele. Potom jsme si dali oběd a začali jsme si pomalu balit kufry. Další ráno jsme totiž odlétali. Večer jsme šli ještě na jednu poslední procházku. Poté jsem si ještě zdřímli a ráno v pět jsme odlétali..
*V letadle*
Petr se ke mě přitulil a řekl. ,,Líbilo se ti tam?"
,,Jasně.. Že se ptáš." odpověděla a pohladila jsem ho po tváři.
Poté jsem zbytek cesty prospala.

V Praze jsme zamířili k Petrovi domovu. Vstoupili jsme do Petrovo bytu, kde byla nějaká neznámá slečna. Byla jenom v spodním prádle a dělala si v kuchyni čaj. Po chvíli vyšel z pokoje Pavel a plácnul ji po zadku. My jsme jenom stáli mezi dveřma a koukali jako na bůh ví co..

A Dream Come True.Kde žijí příběhy. Začni objevovat