Po chvíli mě chuť přešla. Zazvonil zvonek a já šla otevřít.
,,Ahoj, můžu jít dál?" pozdravila a zeptala se Nikol (Nikol Čechová/Shopaholic Nicol)
,,Ahoj, jo pojď!" odpověděla jsem a vešla a sedli jsme si ke stolu. Dali jsme si čaj a povídali jsme si.
,,A jak jde život? Co Petr, dlouho jsem ho neviděla."
,,Jo fajn, Petr je v pohodě. Ale já.. Myslím si, že jsem těhotná."
,,Opravdu? Tak to je super, né?
,,No, já nevím." odpověděla jsem
,,Je to Petrovo?"
,,Jo, jasně že jo."
Nicol se usmála a společně jsme natočily video. Potom přišel Petr a znova jsme kecali. Večer Nikol odešla a já jsem si ověřila, jestli jsem těhotná. A měla jsem pravdu. Těhotná jsem, ale bojím se to říct Petrovi. Bojím se, že to dopadne jako v mém snu. Že Petr nebude rád a že už mě nebude chtít nikdy vidět.
,,Petře musím ti něco říct!" řekla jsem se skloněnou hlavou.
,,Ano lásko? Děje se něco?"
,,No.. Jsem těhotná."
,,Opravdu? To je skvělé," řekl a políbil mě.
Oddychla jsem si a šla jsem to napsat našim nejbližším přátelům. Všichni odepsali, až na Pavla. Myslím, že to bude tím, jak mě chtěl sbalit.
Večer to Petr vyrazil s kámarádama zapít do nějakého baru. Ještě než odešel, přemlouval mě, abych to napsala i mé matce. Souhlasila jsem. Poté se mi udělalo nevolno a tak jsem se šla projít. Po chvíli jsem došla k baru, ve kterém popíjel Petr s několika dalšími lidmi. Dovnitř jsem nešla, jelikož mi nebylo ještě úplně dobře. Když jsem se vrátila domu tak jsem šla spát.
*O několik týdnů později*
Moje každodenní ranní nevolnost už mi lezla krkem, ale bohužel jsem s tím nemohla nic dělat. Petra už jsem neviděla několik dní, protože stále byl s Lukášem ve studiu nebo na natáčení Přístavu. Já jsem se doma nudila a absolutně jsem nevěděla co dělat. Občas jsem se tedy sešla s nějakýma holkama, ale jinak nic.
Jednou, když Petr opět nebyl doma se u mých dveří ukázal Kuba.
,,Ahoj.."
,,Čau.!" Nepříjemně jsem odpověděla.
,,T.. Ty jsi těhotná?"
,,Jo všiml jsi si?"
,,Já jsem ti něco neřekl. Jak jsme byli spolu v tom klubu, tak..
