Která dopadla nejhůř co mohla. Když jsem otevřela dveře a uviděla jsem Petra, jak sedí na židli před ordinací a čeká na výsledek, tak se ve mě probouzela chtivost po jeho dítěti. Ubrečená jsem vyšla z ordinace rovnou k Petrovi.
,,Co se stalo? " zeptal se mě Petr a obejmul mě.
,,Já jsem potratila!" odpověděla jsem se zabořenou hlavou do jeho ramene. Šli jsme k autu, nasedli jsme a jeli jsme domu. Cestou nepadlo ani jedno slovo a když jsem se podívala na Petra, tak se mu na krajíčku oka leskla slza.
,,Radši bych měla Petrovo dítě, ale ikdyž to bylo Jakuba, tak mě to hodně mrzelo." říkala jsem si pro sebe.
,,Petře? Tobě se chtělo brečet?" zeptala jsem se, když jsme dorazili domů.
,,Jo.. Je mi tě hrozně líto," řekl mi.
V mých očích se ze znova začali objevovat slzy. Po týdnu jsem šla na další kontrolu, aby věděla, jestli je vše v pořádku. Tato kontrola naštěstí dopadla dobře. Napsala jsem to Petrovi a šla ještě něco nakoupit.
O dva týdny později
Vyšla jsem z koupelny s těhotenský testem v ruce a šla k Petrovi.
,,Zase nic." řekla jsem mu test hodila do koše. Petr jenom sklonil hlavu a nahodil smutný obličej. Večer Petr stříhal video a já jsem si na netu četla nějaké příběhy. Pomalu se začali blížit vánoce a s tím zmatek v obchodních centrech. Většinu dárků pro Petra jsem koupila přes internet, protože se mi nechtělo procpávat mezi těmi lidmi. Petr pro mě chystal nějaké mega velké překvapení, a proto nebyl skoro vůbec doma. Štědrý den byl stejný, jako obvykle, až na ten dárek od Petra. Napsal mi několik písniček, nahrál je na CD a krásně to nechal zabalit. Byla jsem z toho naprosto v šoku. Ty písničky byly naprosto úžasné. Bylo to naprosto něco jiného, než vydává Slza. Na konci ledna jsem konečně otěhotněla. Měla jsem z toho hrozně velkou radost a Petr také.
Šla jsem z Chodova na autobus a volala jsem s Petrem.
Katka: No a co děláš?
Petr: Tak sedim a stříhám video.
Katka: Aha. Na tom Chodově je lidí. To fakt neskutečný.
Petr: Ha.. Ha.. Víš co bych nechtěl.
Katka: Ha.. Humor.
Petr: A už jdeš domu?
Katka: Jo, tak za ...
