A všichni určitě víme, co následovalo. Ano! Vyspali jsme se spolu.
Ráno jsem se vzbudil a první co jsem uviděl, byl nádherný úsměv. Patřil samozdřejmě Nikol.
,,Dobré ráno!" řekla a protáhla se.
,,Dobré." odpověděl jsem a opětoval jsem ji úsměv.
Udělali jsme spolu snídani. Vyšli jsme spolu na Václavák a Nikol natočila GET OUT.
Všechny dny po celý týden probíhaly skoro stejně až na neděli. Nikol se totiž stěhovala.
Probíhalo to tak, že jsem jel ráno na natáčení a když jsem se vrátil, všechny její věci byly pryč. Na stole ležely klíče.
,,Petře já vím, že jsi mi chtěl pomoct, ale pomohly mi holky.
Ty klíče tu máš proto, aby jsi mohl kdykoliv přijít. >>Nikol<<," ještě mi napsala na kus papíru.
V sobotu jsem nikam nemusel a tak jsem využil nabídku od Nikol. Nebyla doma. Sedl jsem si židli u stolu a čekal na její příchod. Nepřišla a tak jsem chtěl jít zase domu. Potkali jsme se na schodech.
,,Čau. Jdeš ke mě?'' zeptala se.
,,Jo, tak asi jo," odpověděl jsem jí.
Otočil jsem se a následoval Nikol. ,,Petře dáš si něco?"
,,Ne, díky."
Po několika týdnech jsem měl volno a tak jsem se konečně odhodlal jet někam k moři. Jel jsem s Lukášem. Nabízel jsem to i Nikol, ale nechtěla.
Na letišti jsme čekali asi dvě a půl hodiny a poté byli ještě nějaké problémy u vchodu.
Když jsme nastoupili, tak po nás nějaké holky chtěly fotku.
Posadili jsme se na naše sedačky a z rohlasu se začaly ozývat ty kraviny, ohledně připoutání a tak...
Když jsme přistáli v Kalifornii, tak jsme si zavolali taxi a odjeli jsme na hotel. Pokoj byl hezký, ale výhled nebyl nic moc. Když jsme se podívali z okna, viděli jsme přímo na dvůr, kde byla jedna popelnice vedle druhé.
Lehl jsem si do postele pořádně jsem si odpočinul.
