Jeden Moment

3. - velký den

Už za malou chvíli začíná oslava. Nevím kde mám schovat toho medvěda, to je docela problém. Nad tím jsem jaksi neuvažovala. Ale co, stejně by ho jednou uviděla, tak proč ho schovávat.

Venku je teplo. Teplý vítr mě hýčká. Je to jako dotek anděla. Na slunci mají mé dlouhé blond vlasy zlatavé odstíny. Je pěkný jarní den.

Už se blížím ke zdejšímu baru, kde Rosie slaví. Medvěd mi nesmírně vadí. Šla jsem s ním dlouhou cestu až sem a modlila se, aby se mu nic nestalo. Zvládla jsem to.

Přede mnou stál Johny. Měl na sobě vínově rudou košili s vyhrnutými rukávy. K tomu džíny, které nebyli ani moc uplé ani moc volné. Jinak řečeno - akorát na něj.

„Ahoj Sam, počkej pomůžu ti." On je prostě úžasný. Ani jsem se moc nesoustředila na to co říká, nýbrž na jeho tvář a přesné rysy. Je o dva roky starší, ale i přes to vypadá mladší nebo alespoň stejně starý jako já.

„Napadlo mě, že bych mohla toho méďu před Rose někde schovat." Johny se zamyslel. Ten jeho pohled miluju. „Co třeba do skladu. Domluvím se s Kate." Kate je jeho o rok starší sestra, která v baru obsluhuje. Mám ji ráda a jsme dobré kamarádky, takže jsem souhlasila. Nevadilo mi to, naopak, pomohlo mi to. „Tak fajn, díky zlato. Už půjdu do sálu." Johny se usmál jako vždy a políbil mě. Vzal medvěda a odnesl ho za Kate. Já se pomalu přemístila za Rosie.

„Doufám, že se moc neopiješ a že tě nebudu muset táhnout domů." Promluvila jsem za zády Rose. Ona se otočila, hned se rozesmála. Viděla jsem to její štěstí v očích, že může oslavit svou dospělost s oběma rodiči, s kterými se právě bavila. Já je slušně pozdravila.

„Čauky, moc ráda tě vidím, strašně jsem se těšila." Objala mě. „Já taky a moc. Tak co jak si to užíváš." Zavedla jsem rozhovor. Chvíli jsme si jen tak povídali. Když v tom zacinkal Rosein otec lžičkou o sklenici. Měla bohaté rodiče, takže slavila ve velmi nóbl stylu.

Pan Grey pronesl krátký proslov na počest osmnáctin jeho dcery. Při tom jsem si připadala jako na oslavě šedesátin a ne osmnáctin, ale každý má své zvyky. Greyovi byli vždycky zvláštní. I Rosie udělala někdy něco, co bylo pro všechny cizí a nechápali co to dělá. Já jsem ale pokaždé Rose chápala. Ani nevím proč. Přijde mi jako by naše duše byly spojeny neviditelnými pouty.

Po docela zbytečné a nudné řeči jsme se pustili do jídla. Seděla jsem vedle Rose a Johnatana. Už jsme dospělí, teda až na mě, ale chovali jsme se jako děti. Říkali jsme si vtípky a rušili u jídla.

Následovaly dárečky. Před Rose se postavili všichni hosté a utvořili dlouhou řadu. Já ještě musela odskočit pro medvěda.

„Ahoj Kate, tak kdepak je ten méďa? Už se přeje." Kate mi pozdrav oplatila a ukázala do rožku, kde medvěd seděl. Rychle jsem ho popadla a běžela se přidat k řadě.

Když Rosie uviděla toho mega plyšáka, málem se samou radostí rozplakala. Oči ji úplně vzplály nadšením. „Děláš si legraci? Kde si ho sehnala? Je úžasný. Miluju tě. Děkuji ti mockrát." Já ji ješte předala tašku se zbytkem dárku. Objala mě a smála se. To mé srdce strašně potěšilo. Přece jenom ji znám a vím co má ráda.

Po věnování dárků si všichni přítomní chtěli s Rose připít. Dala si nevím kolik skleniček a byla stále v pohodě. Johny pil taky, ale ne moc. Slíbil mi to. A navíc, on nikdy nepije, tak si může jednou za čas dát.

Nemuseli mě dlouho přemlouvat, abych si dala taky. Jednu jsem mohla. Nejsem sice ještě plnoletá, ale myslím, že nejsem jediná, kdo to tak kdy udělal.

Když přišel večer, měla se Rose přesunout se svými přáteli do baru hned vedle - což byl další divný zvyk jejich rodiny. Tak jsme šli já, Rosie, Johny, Kate, Mia, Kim a Rosein bratr Josh. Jejich věkový rozdíl byl devět měsíců - další zvláštnost. Josh je starší.

V baru byli naši známí ze školy i cizí mladí lidé, kteří se sem zašli bavit kvůli něčemu jinému než jsou narozeniny Rosie.

Tančili jsme na rychlé písničky, ale zahráli i ploužák. Johny mě popadl za pas a jemně pohladil mou tvář. Lehce jsem se dotkla mými rty jeho a začala tančit na ploužák. „To je kouzelné. Koukni na Rose." Pošeptal mi do ucha. Rosie požádal o tanec Nagel. Její kamarád, kterého tajně milovala. Musí být v sedmém nebi.

„Podívej, on ji políbil." Pošeptala jsem mu zase já. „Ale prosím tě, nech ji, až si užívá. Připadám si jako bychom byli vesnické drbny. Prostě mě jen líbej a tancuj." Zavtipkoval a já ho poslechla.

Po skončení písně jsme šli oba k baru. Přišla tam i Rose a Nagel. Rosie byla jako omámená a okamžitě si s ním připila.

Omylem bouchla do kluka stojící vedle ní. Zrovna něco pil a kvůli Rosie to na sebe všechno vylil. Okamžitě na ni vrhnul vražebný pohled. „Ty čubko, co si o sobě myslíš." Vynadal ji, vzal její skleničku a polil ji šaty. Sprostě ji to oplatil. „Omlouvám se, bylo to nechtěně. Já vám to oblečení zaplatím."
„No to doufám ty ku.."
„Tak to by snad stačilo, nech ji být, už se ti omluvila." Bránil Rose Nagel.

Kluk do něj žduchnul. Nagelovi přišel okamžitě pomoct Josh. Chtěl se přidat i Johny, ale když vykročil, zastavila jsem ho. Nechtěla jsem aby se pral.

„Nechte toho. Přestaňte, prosím." Div že se Rosie nerozplakala. Snažila se Nagela odtáhnout. Ten zrovna dostal do obličeje ránu pěstí. Prali se do té doby co je majitel podniku odtrhl od sebe. Cizího kluka poslal domů nebo že prý zavolá policii. Nagel z toho vyváznul s fialovým okem a Josh s krví pod nosem. Nebylo to nic vážného, ale i tak začala Rosie šílet. Bratr ji uklidnil a řekl až se jde domů převléct. Šaty měla celé mokré. „Půjdu s tebou." Nabídla jsem se. Rosie přikývla a utřela si slzu, která ji ze strachu ukapla.

Celá se klepala. Chtěla jsem ji zlepšit náladu, aby už na tu rvačku nemyslela. „Nagel se kvůli tobě popral. Tak co? Co je mezi váma?" Lehce jsem do ni strčila. Nevydržela to a začala se červenat. Pozvedla koutky. „No vlastně mi pošeptal, že mě dlouho miluje a touží po mně nejednu noc." Rozesmála se. Miluji na ni když vtipkuje. Její oči, které se vždy celé rozzáří. „Ale nepovídej, vážně?" Přidala jsem se k její ironii. Trochu jsem popošla a předběhla ji.

Najednou jsem uslyšela ránu. Znělo to podobně jako ohňostroj nebo petarda. Otočila jsem se na Rose. Nebyla to petarda. Ani ohňostroj...

A jsme na konci další kapitoly. Moc už to nebudu okecávat .... Samozdřejmě budu ráda za každý like, komentář a sdílení :D :)