Abi Swanová

Kapitola 5 část 2

Pohled Belly

Když Charlie odešel a já zůstala s Edwardem sama, ulevilo se mi. Ta dívka mi naháněla strach, ale svým způsobem mi přišla známá. Nejvíc mě děsily její rudé oči, kterými se na mě dívala, jako by věděla víc než já. Podívala jsem se na svého snoubence a zamračila jsem se. Edwardova čelist byla zlostně napnutá. Pohladila jsem ho po tváři.

Pohlédl na mě a usmál se. Oddechla jsem si, vše bylo v pořádku, alespoň jsem v to doufala. Edward mě vytáhl na parket. Zmučeně jsem se odhodlala a houpala se nějakým způsobem do rytmu.

„Bells?" zeptal se mě Edward a přitáhl si mě do náruče.

„Hm," zahučela jsem a opřela si hlavu o jeho rameno.

„Solem, lunam et veritas, co to pro tebe znamená?" zašeptal a čekal na moji odpověď. Ztuhla jsem a na mysl mi přišla vzpomínka, na kterou jsem chtěla zapomenout. Vytrhla jsem se mu a šla se posadit na lavičku daleko od všech. Edward mě rychle následoval a s ním i Alice s Jasperem.

„Bello, co se děje?" zeptala se mě Alice.

„Musím vám všem něco říct," zašeptala jsem a sklopila hlavu k zemi.