Abi Swanová

Kapitola 10

„Co bude dál?" zeptal se Eleazar.

„Pojedu na prázdniny. A vrátím se za měsíc. Budu mít totiž neteř," zašeptala jsem a usmála se na Eleazara.

„Nechci raději nic vědět," řekl a usmál se.

„Měj se," zašeptala jsem a mrkla na něj.

Objevila jsem se na vrcholu Alp. Okolo mě jen sníh a krásné panorama.

„Zasloužená dovolená!" zakřičela jsem a skočila dolů.

O měsíc později pohled Eleazara:

Před pár dny se Irina rozhodla vydat za Cullenovými a omluvit se za její chování. Ještě se neozvala a máme o ní všichni strach. O Abi jsem stále ještě neměl ani tušení. Všechno se mi sypalo na hlavu. Aro stále pátral po těch dívkách.

Zbystřil jsem. Na silnici se objevilo auto, slyšel jsem, jak brzdí před naším domem. Vyběhl jsem ven s celou mou rodinou. Z auta vyšla Bella a Edward překvapeně jsme se na ně dívali. V autě byly slyšet dvě srdce.

„Potřebujeme vaši pomoc," řekl Edward. Á problémy v ráji.

„Co potřebuješ?" zeptala se Tanya

„Neviděl jsi Irinu," zašeptala Carmen vystrašeně. Stiskl jsem jí v objetí.

„Slibte mi, že mě necháte to vysvětlit," zašeptal.

„Slibujeme," zašeptali jsme všichni. Edward se otočil a kývl na Bellu, která otevřela zadní dveře od auta.

V tom jsem jí uviděl. Tanya a Kate zavrčeli a chtěli zaútočit, ale já se začal smát. Potvora, takhle to myslela. Všichni z mé rodiny se na mě koukali jako na blázna. Jen Edward překvapeně. Samozřejmě si něco přečetl v mých myšlenkách.

„Je to jejich dcera," řekl jsem s jistotou.

„Znal si někoho jiného jejího druhu," zašeptala Bella ke mně s nadějí.

„Né, ale znal jsem někoho, kdo o nich něco věděl," zašeptal jsem.

„Pojďte dál, zdá se mi, že to bude dlouhý příběh a venku je zima," řekl jsem a společně s Carmen po mém boku se vydal do obývacího pokoje, kde jsme se usadili na pohovku.

Pohled Abi:

Vrátila jsem se v čase a vstoupila do domu, kde žil Eleazar. Všude bylo spoustu prachu a na stolku u uschlé růže byl vzkaz.

Třetí říjen odjezd do Forks. Voltera přichází s prvním sněhem. Bez tebe to nezvládneme. E.

Povzdechla jsem si a vyšla ven. Rozeběhla jsem se do nedalekého obchodního centra. Koupila si legíny, černé triko, kabát s hlubokou kapucí a kozačky. Batoh a vzala jsem pár dárku pro Cullenovi a hlavně pro moji neteř.

„Forks už běžím!" zakřičela jsem a rozeběhla se. Běžela jsem celý den, dokud jsem nedoběhla do Forks. Všude to tu páchlo po upírech. Přišla jsem před dům Cullenů

„Eleazare," zašeptala jsem. V okně se objevila Eleazarova hlava a pak stál vedle mě.

„Připravena, vše je ti známo?" zašeptal a shodil mi kapuci. Jen jsem pokývala hlavou. Eleazar mě vzal za ruku a vtáhl do domku.

„Dámy a pánové, to je Abi má kamarádka. Dá se říct, že to je můj rodič," řekl Eleazar.

„Těší mě," zašeptala jsem a dívala se na Cullenovi, kteří mě zdá se nepoznali. Najednou ke mně přišla má neteř. Klekla jsem si a ona se dotkla mé tváře. Najednou mi před očima běhaly její vzpomínky. Pohladila jsem jí po tváři.

„Neboj se dítě, budeš mít krásný nesmrtelný život," zašeptala jsem jen pro její uši.

„Proč jim nemohu číst myšlenky," zašeptal frustrovaně Edward.

„Má stejný dar jako Bella," zašeptal Eleazar

tric��ح毨