Kapitola 29

1.2K 38 5
                                    

Probudil jsem se ve své posteli s rudým povlečením. Prudce jsem se posadil ve své posteli a podíval se po pokoji. 

  „Jak se cítíš , Aro," zašeptá Abi sedící v houpacím křesle u knihovny.  Díval jsem se na ni jako na přízrak, který by se mohl kdykoliv ztratit jako pára nad hrncem. 

„Sním či bdím. Celou dobu tě všude hledám," zašeptal jsem a díval se na ni.

„Proč mě Aro hledáš. Z jakého důvodu jsi mnou tak posedlý," zašeptá Abi a dívá se na mě.

„Stačil mi jen jediný pohled, abych tebou byl okouzlen, Abi. Provázíš mě celou mou věčností, tak dlouho jsem na tebe čekal. Čekal jsem na to, až ti budu moc říct, že jsi můj anděl strážný. Tolikrát jsi mě zachránila život. Zamiloval jsem se do tebe jako člověk a teď jako upír má láska jen zesílila." zašeptám a přejdu k ní blíž. Chytnu ji za její jemnou ruku a na hřbet její ruku vtisknu lehký polibek.

„Čekám takovou dobu a musím se tě zeptat. Abi, vezmeš si mě?" zašeptám a dívám se na její obličej lehce zmatený mou otázkou.

„Ano, Aro!" vykřikne a obejme mě. 


----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

O 1 rok později / pohled Abi:

„Dýchej, Abi" zašeptá má sestra a já až teď si uvědomím, že jsem celou dobu nedýchala. 

„Vždyť to nepotřebuju," povzdechnu si a začínám si pohrávat s lemem mých šatů.

„Nemáš se čeho bát," zašeptá Bella. A popostrčí mě ke dveřím za kterými vše utichlo a začal hrát svatební pochod. Prudce se otevřeli dveře a já viděla u oltáře stát mého vyvoleného, který na mě čekal s úsměvem od ucha k uchu. Měla jsem chuť se k němu rozeběhnout a políbit ho. Spočinout v jeho objetí. Nadechnout se jeho vůně. Všude okolo bylo spoustu lidí. Klan z Denali, z východu, Cullenovi, dokonce byly pozváni i Rumuni. Sál byl vyzdoben bílými Liliemi. K oltáři vedl rudý koberec lemovaný zlatem. Procházela jsem uličkou dál a dál až jsem se během chvíle dostala k němu a má sestra, která mě celou dobu doprovázela vložila mou ruku do té jeho.

„ Jestli jí ublížíš najdu si tě a ani celá garda tě neochrání," odsekla má sestra a já jsem se na ni jen ušklíbla. Začal obřad. Znovu vše utichlo a všichni v místnosti se na nás dívali.

„Já Aro Volturi odevzdávám se tobě Abi Swanová a přijímám tě za manželku. Slibuji ti věrnost v časech dobrých i zlých, v hojnosti i nedostatku. Chci tě milovat a ctít po celou svou věčnost, dokud nás smrt nerozdělí," řekl Aro a nasadil mi zlatý prsten na můj prst.

„Já Abi Swanová odevzdávám se tobě Aro Volturi a přijímám tě za manžela. Po celou věčnost budu nosit tvé příjmení s úctou a pyšností. Slibuji ti věrnost v časech dobrých i zlých, v hojnosti i nedostatku. Chci tě milovat a ctít po celou svou věčnost, dokud nás smrt nerozdělí," zašeptám a navléknu prstýnek jemu.

„ Dámy a pánové představuji vám Novomanželé Volturiovi. Pána a paní Volterského hradu. Přejme jim věčnost," vykřikne Marcus a obejme Didyme, která stojí vedle něj. Ozve se ohromný potlesk a já svého manžela políbím. Doufám, že naše věčnost bude plná lásky. 


....................................................................................................................................................

A tak končí příběh Abi Swanové a Ara Volturiho, kteří jsou spojeni na celý život, dokud je oheň nerozdělí. 

 

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Abi SwanováKde žijí příběhy. Začni objevovat