Charlie a Renée neměli jen Bellu, ale i Abi, která je starší než Bella. Když se Charlie s Renée rozcházejí Renée si nechává Bellu a Charlie Abi, jenže rodina Swanů má štěstí na mocné dary a hlavně na upíry!
Didyme se vrátila k životu a já ji vše vysvětlila. Souhlasila, že půjde se mnou do její doby.
Chytila jsem jí za ruku a ocitli jsme se v obchodním domě na záchodě.
Měli jsme obě na sobě moderní oblečení.
„Počkej," ozvala se najednou Didyme. Zastavila jsem se a koukala se na ni s otazníky v očích.
„Aro, si myslí, že mě zabil. Když se tam objevím, tak se mě pokusí zase zabít," řekla.
„Pojď, vyřešíme to jinak,"
Pohled Marcuse:
Byl to už jeden den, co mě Abi unesla. Bratři se mě ptali, kde jsem byl a co jsem dělal, ale díky bublině od Abi si myslí, že si nic nepamatuji, ale moc mi nevěří. Díky té bublině jsem, ale zjistil ještě jednu věc. Chelsea na mě použila svůj dar a díky němu jsem byl připoután k této rodině, ale už na mě vliv neměla.
Teď Arovi ukážu. Právě jsem seděl znuděně jako vždy v trůním sále a díval se na nějakého nebohého upíra, který se nějak provinil. Uslyšel jsem za dveřmi tlukot srdce a otevřeli se dveře. Gianna. Pff, zase něco nese Arovi. Podíval jsem se na prasklinu ve zdi.
„Copak nám neseš, má drahá," zašeptal Aro.
„Pane, omlouvám se, že vás vyrušuji, ale nějaká žena volá, panu Marcusovi," řekla. Pohledem jsem sjel na ni a rychlostí blesku vystřelil ze svého trůnu.
„Ano, kdo je tam," zašeptal jsem.
„To jsem já. Ve Volterském divadle je Romeo a Julie," řekla Abi a zavěsila mi to. Vrátil jsem se do trůnního sálu s úsměvem na tváři.
„Kdo to byl, bratře?" zeptal se Aro a chtěl se mě dotknout, ale já uhnul.
„Stará známá, znala Didyme je prý na stopě jejího vraha. Budu prý překvapen," řekl jsem. Aro ztuhnul a zdálo se mi, že trošku zbledl, ale to je hloupost.
„Omluvte mě, prosím," zašeptal jsem a spěchal se převléct do svého pokoje. Vzal jsem si na sebe společenské oblečení a vlasy si stáhl do copu. Chtěl jsem kvůli Didyme vypadat pěkně.
Když byl čas vydal jsem se k divadlu. Před budovou čekala Abi, která mi podala vstupenku.
„Nezapomeň na svůj slib," zašeptala a vydala se pryč.
„A co její vrah?" zeptal jsem se.
„Tvá milá ti vše vysvětlí, ale dám ti radu. Už se tam nevracej. Jo a kdybyste chtěli na líbanky do vaší doby není problém, "řekla mi s úsměvem a mrkla na mě. Už jsem na nic nečekal a spěchal za svou láskou.
Pohled Didyme:
Byla jsem usazena v loži číslo pět a čekala jsem na svého muže. Byla to pro něho dlouhá doba co jsme se neviděli. Doufám, že mě stále miluje. Netrpělivě jsem pořád poposedávala. Najednou se ozvalo jemné zaklepání a Marcus vstoupil dovnitř.
Měl na sobě perfektně padnoucí oblek a já jen vzlykla.
„Ach, lásko," zašeptala jsem a už jej objímala. Vdechovala jsem jeho vůni a nemohla jinak než se usmívat.
„Didyme," zašeptal jen a vtiskl mi polibek.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
