Kapitola 20

945 44 1
                                    

  V minulosti:

Bylo ráno. Celou světnici ozářilo světlo z venku a život na statku se začal probouzet. Venku začaly padat kapky deště. Oblékla jsem se a vyšla ven. Slyšela jsem totiž kroky a rány, jak někdo přikládal do kamen. Objevím se v kuchyni a vidím Arovu matku, která zřejmě chce chystat snídani.

„ Dobré jitro, madam," řeknu jen a udělám malé pukrle.  Překvapeně vytřeští oči.

  „Kdo jste!?" zeptá se a couvne od kamen.

„ Ach, nebojte se madam přišla jsem včera v noci s vaším synem, který mě zachránil a nabídl noclech. Jmenuji se Abi," řeknu a nabídnu ji ruku. Ruku opatrně příjme a zalapá po dechu.

  „Jsem Kristýna. Dítě vždyť vy jste ledová, jak led. Pojďte se ohřát, "řekne a opráší stoličku u kamen, kam mě posadí. 

  „Udělám vám čaj, ať nejste nemocná. Mám tu čerstvě nasušený heřmánek," řekne vezme hrneček a hodí do něj snítku heřmánku, kterou zalije vroucí vodou z  konvice. Když se čaj vylouhuje nalije jej do malovaného hrnečku a podá mi ho.

  „A který z mých nezbedných chlapců vás přivedl, drahoušku," řekne a sedne si vedle mě. 

„ Aro, byl velmi milý," řekla jsem a usmála se na ni. 

„ Ach, Aro to se divím obvykle k děvčatům bývá chladný, ale statek vede bravurně. Muž by na něj byl pyšný. Za to Caius jeho bratr je jeho pravý opak . Děvčata se kolem něj točí, ale na práci ani nesáhne. To spíš ho najdeš v hospodě se s někým prát nebo hádat a Marcus to je zase uzavřený člověk. Děvčata se s ním baví, ale než se rozhoupe už si děvče najde jiného jinocha," řekne a povzdechne. 

  „ Alespoň mají užasnou matku,"řeknu a usměju se na ni. Smutně se na mě usměje a podívá se ven z okna. 

 „No nic děvče odpočívej a já půjdu sebrat vajíčka a dát zrní slepičkám a housatům,"  řekne a ztěžka se zvedne. Chytnu ji za ruku.

  „Seďte Kristýno, já tam zaběhnu. Jsem mladší než vy. Navíc vy byste měla odpočívat, "řeknu a usměju se na ni.

„ Ale ty jsi host," řekne a rozejde se. 

„ Víc mě urazíte tím, že mi nedopřejete vám pomoci," řeknu a usadím ji na židli. Vezmu hrneček a nalejují čaj. 

„ Dokud jej nevypijete. Nevstávejte, "řeknu  a vydám se na dvorek. Pomalu jsem začala sbírat vajíčka. Potom jsem našla ošatku a nakrmila slepice a husy. Vrátila jsem se i s vajíčky zpátky během několika minut. Vajíčka jsem postavila před Kristýnu na stůl a došla s vědrem pro vodu do studny, která byla u stájí. 

Uslyšela jsem kroky. Otočila jsem se ke dveřím od stájí, ze kterých vyšel rozespalý Aro. Protřel si oči a střetl se s mým pohledem. Hodila jsem vědro do vody a čekala jsem až se naplní a pak začala tahat nahoru. Přerušili mě ruce, které chytly lano víš a začali táhnout místo mě.

  „ To že jste mi okupovala postel neznamená, že ze sebe ztrháte kůži jako revanš," řekne a začne se smát. Usměju se na zpět tohle je úplně jiný člověk, než znám já z budoucnosti. Vlastně já neznám člověka. Znám jen krutého upíra. 


Abi SwanováKde žijí příběhy. Začni objevovat