The diary of 16th

Zajímavý zákazník

To léto jsem byla nesmírně vytížená. V mém městě jsem pomáhala v Zoo a po večerech jsem dělala servírku v jedné restauraci. Na čtrnáct dní jsem odjela na chalupu, abych si odpočinula, ale u koní, kam jsme s kamarádkou chodily pomáhat, mi nabídly práci - vodění koní, protože brigádnice byly vytížené. Samozřejmě jsem práci přijala, protože peníze potřebuji, abych mohla jít na nějakou dobrou vysokou. Takže tím se dostáváme k tomu proč jsem právě sedlala černého kladrubáka Sola. Nechala jsem ho připraveného v boxu a vrátila se do kuchyňky, kde právě trenérka Lenka a moje kamarádky brigádnice Lenda a Elis debatovaly o tom jaký blbec by si objednal vodění na hodinu v takovém horku. Když jsem vešla Lenka mi řekla: ,,Vezmeš ho i vodou, prosím? Je vedro, tak aby se nepřehřál."
Přikývla jsem a ještě jsem se zeptala: ,,Mám jít asi s ním, že?"
Lenka jen přikývla. Vyměnila jsem tedy své tříčtvrťáky za kraťásky a z neposedných vlasů udělala drdol. Do kuchyňky nahlédla další brigádnice Káťa. ,,Už je tady ten kluk na vodění. Elí, běž s ním a vyber mu přilbu." řekla a Elis vstala a odešla. Vstala jsem také a Káťa se na mě otočila. ,,Jsou s ním nějací další tři kluci. Asi budou chtít jít s vámi, tak je klidně vem." řekla mi a já jsem přikývla. Vzala jsem Sola z boxu a šla před stáj počkat na zákazníka. Před stájemi stáli tři zhruba stejně vysocí kluci všichni s tmavými vlasy. Dovedla jsem Sola k těm klukům a podívala jsem se na ně. ,,Jak je zhruba vysoký váš kamarád, který chce jet?" zeptala jsem se jich.
,,Zhruba jako my." odpověděl prostřední z nich.
,,Dobře." řekla jsem a začala chystat třmeny. Zvedla jsem nohu a opřela jsem ji o sedlo a odpočítávala jsem délku třmenu, když jsem na sobě ucítila pohled těch kluků. Otočila jsem se na ně a uviděla jsem, že na mě užasle civí.
,,Co je?" zeptala jsem s úsměvem.
,,To. Jak. Děláš.?" zeptal se prostřední, který měl světle zelené oči.
,,Léta cviku." usmála jsem se ještě víc.
Dochystala jsem třmeny a čekala jsem na záhadného zákazníka. Během čekání jsem si opatrně prohlížela ty kluky. Nemohlo jim být víc než osmnáct. Za chvilku přišel onen záhadný kluk. Byl docela vysoký a měl delší oříškové vlasy.
,,Zvládneme vylézt nahoru ze země?" zeptala jsem se ho, protože jsem nevěděla jestli mu mám tykat nebo vykat. Vypadal zhruba stejně starý jako já, ale nikdy nevíš jestli by mu tykání nevadilo.
,,Já myslím, že asi ne." odpověděl zdráhavě.
Dovedla jsem tedy Sola ke kameni, aby mohl pohodlněji nasednout a pokynula jsem mu, aby vylezl nahoru.
Nějak se tam vyškrábal a hned se k nám připojili ti tři kluci.
,,Tak co? Jakej výhled z té výšky?" zeptal se kluk po pravé straně toho prostředního.
,,Celkem to ujde." odpověděl ten na koni.
,,Sorry kámo, ale musíme jít s tebou. S takovou hezkou holkou tě nemůžeme nechat samotnýho." řekl ten prostřední a já jsem se začala červenat. To o mně ještě nikdy nikdo neřekl.
,,Nevadilo by to?" zeptal se ten na koni. Zavrtěla jsem hlavou a podala jsem mu otěže. Pobídl Sola a šli jsme kolem jízdárny dolů k rybníku.
,,Jak se jmenujete?" zeptal se ten na koni.
,,Jmenuješ. Tykejte mi prosím. Jsem Emms." požádala jsem je.
,,Dobře. To je nějaké cizokrajné jméno?" ptal se dál.
,,Ne. Normálně se jmenuji Emma, ale mně se to nelíbí, tak jsem z toho vytvořila příjemnější tvar." vysvětlila jsem.
,,Aha. No tak já jsem Kuba, tohle je Petr, " ukázal na kluka co šel vedle mě, ,,tohle je Christian," ukázal na kluka vedle sebe (původně byl ten prostřední), ,,a tohle je Šimon." ukázal na posledního z nich.
,,Kolik ti je?" zeptal se Christian.
,,Šestnáct." odpověděla jsem a od kluků se ozvalo takové to protáhlé ,,ó".
,,Co se děje?" chtěla jsem vědět.
,,Tady Kubovi je taky 16." odpověděl mi Petr. Protočila jsem nad tím oči.
,,Jsi odtud?" zeptal se Šimon.
,,Ne. Bydlím v Brně, tady máme jen chalupu."
,,Hmm, kde v Brně?" zeptal se Kuba takovým medovým hlasem.
,,V Žabovřeskách."
,,Tam je to hezký. " řekl Christian.
,,Vy to tam znáte?" podivila jsem se.
,,Jop, jsme z Modřic." odpověděl Petr.
,,Kolik vám je?" zeptala jsem se.
,,Mně je devatenáct a Petrovi se Šimonem osmnáct." odpověděl mi Christian.
To nebylo tak moc.
,,Jste tu sami nebo s rodiči?" ptala jsem se dál.
,,Sami. Rodiče jeli na nějakou pracovní dovolenou a vzali I naše sourozence." odpověděl Šimon .
,,Počkat. Vy jste sourozenci?" zeptala jsem se.
,,Ne jen se naši rodiče znají a my jsme kamarádi už od mala." odpověděl mi Petr.
,,Máš hodně ráda Black Veil Brides?" zapojil se do debaty I Kuba, který mi nějakým způsobem připomínal Jace z Mortal Instruments, a ukázal na moje tílko.
,,Ne, já je miluju." odpověděla jsem mu popravdě.
,,Oni jsou úplně boží." řekl Jace, totiž Kuba.
,,Koho máš nejradši?" zeptal se Petr.
,,Asi Ashleyho." zamyslela jsem se.
,,Všichni jsou dobří." řekl Christian.
,,Jaký další kapely posloucháš?" zeptal se Jace.
,,Bring Me The Horizon, Asking Alexandria, Get Scared, Falling in Reverse a Sleeping with Sirens." vyjmenovala jsem.
,,Ty jsou dost dobrý." řekl Šimon.
Mezitím jsme došli k brodu. Sundala jsem si žabky a chytila jsem Sola za uzdu.
,,Já s Jac...ehm Kubou to vezmu vodou, vy to můžete obejít." ukázala jsem jim cestu.
Udělala jsem tři kroky a už jsem byla v přijemně chladivé vodě. Pomalu za hlasitého šplouchání jsme došli doprostřed, kde mi voda sahala až k lemu kraťásků a tím pádem i tílka. Trošku jsem si je namočila, ale to nevadí, to časem uschne. Vyšli jsme na břeh a já jsem odhodila žabky do trávy.
,,Ty půjdeš bez bot a napůl mokrá? Vážně?" ujišťoval se Christian.
,,Jop. Nějaký problém?" odpověděla jsem.
,,Ne, jen že holky normálně nechodí bez bot po zemi s šutrama a napůl mokrý. A už vůbec ne v přítomnosti kluků." vysvětlil.
,,Kdo říká, že jsem normální. Normální holky nepracujou tak tvrdě jako já. Oblékají se podle toho co je zrovna in a nikdo je nesmí vidět bez make-upu. Já chodím domů věčně špinavá, nosím I roztrhaný oblečení a make - up nikdy neupraví můj obličej, tak proč se snažit?" odpověděla jsem.
,,Pánové, tahle holka je boží a jsem pro, abysme ji přijali do party. Tedy pokud bude chtít." navrhl Christian.
,,Jistě, že bude chtít. Kamarády potřebuje." usmála jsem se.

Hello my friends,
tohle bude něco, tak trochu o mém vysněném životě, který takhle bohužel vypadat nebude. Jestli si chcete přečíst něco dalšího z mé tvorby tak je to Star forever. Ještě to není dokončený, ale v tuhle dobu zbývá už jen pár kapitol do konce.
Doufám, že se vám tohle bude líbit.
Love you all
summersetstar