The diary of 16th

Průser

Ráno jsem vstala a popadla jsem z večera nachystanou tašku a došla jsem do jídelny na snídani. Rychle jsem ji snědla a oblékla jsem si světlé jeansy, červené tílko a přes to šedou mikinu. Vyběhla jsem z domu a utíkala jsem na zastávku, kde na mě čekala Natalí.
,,Umíš tu špáninu?" zeptala se.
,,Samozřejmě." odpověděla jsem. Byl už říjen a učitelé nastoupili s testy. Nasedly jsme do šaliny, která přijela a posadily jsme se úplně dozadu.
,,Tak co ty a Jace?" zeptala se Natali. Týden předtím nebyla ve škole a nejspíš čekala, že se něco změnilo.
,,V pohodě. Zatím přežívá mou úchylku na Shadowhunters." usmála jsem se.
,,Uvidíme, jak dlouho mu to vydrží." zažertovala Nat. Plácla jsem ji po ruce a začaly jsme se smát. Dál jsme probíraly nezveřejnitelné věci, které by se neměl nikdo dozvědět. Pardon. Na zastávce u školy jsme vylezly, vyběhly jsme schody a vydaly jsme se dovnitř. Bylo ještě brzo, a tak jsme nikoho ze třídy nepotkaly. Zapluly jsme do správné třídy a ještě jsme si chvíli jen tak o ničem povídaly. Potom už začali přicházet další spolužáci a Nat začala něco probírat s Bárou. Barča tam ještě nebyla a Jace zatím taky nepřišel. Vylovila jsem tedy jednu ze tří knížek, které jsem s sebou měla a za chviličku jsem se začetla. Periferním viděním jsem postřehla známou postavu. Byl to samozřejmě Jace. Měl na sobě černé tričko a tmavé jeansy. Sedl si do lavice za mě. Otočila jsem se za ním a když se skláněl uviděla jsem, že na klíční kosti má modřinu. Natáhla jsem se a dotkla jsem se jí.
,,Takhle tě zřídila Tessa?" zeptala jsem se. Tessa byla velice mírumilovný trenér. Nikdy s lidmi moc neházela o zem (narozdíl od Dimitriho).
,,Ne. Danielovi trošku ruply nervy, když jsme trénovali a malinko si to vybil na mně." odpověděl s mírným úsměvem. Daniel byl jeden z lovců asi o rok starší než my. Chodil I na stejnou školu a Natali s ním měla něco jako vztah.
,,Vyřiď mu, že ještě jednou to udělá a nepřežije dalších 12 hodin." vražedně jsem se usmála.
,,Klídek, jsi jako moje osobní ochránkyně. Až ho budu potřebovat zabít řeknu ti." potlačoval smích.
,,Neříkej dvakrát." zamumlala jsem potichu. Vedle mě klesla na židli Barča zrovna, když mě Jace polohlasem okřikl: ,,Kůstko!" Barča o lovcích samozřejmě nic neví a Jace nás málem prozradil. Vrhla jsem na něj vražedný pohled a on hned zvedl ruce na znamení omluvy.
,,Kůstko? Zase dávají Kosti?" zeptala se se zdviženým obočím Barča. Spolu jsme byly tak trochu posedlé Dr. Housem a Sběrateli kostí. Tedy hlavně já.
,,Nevím jestli je zase dávají, ale o víkendu jsem se zase musela podívat." usmála jsem se na ni a zachránila jsem naši situaci. První dvě hodiny probíhaly docela normálně. Problém nastal u třetí hodiny. Zrovna byla matematika. Barča tomu moc nerozuměla, a tak lovila citronové pecky ze své vody a neuspořádaně je střílela po třídě. Snažila se trefit učitele, ale zatím trefila všechno jen ne jeho. Jace se k nám zezadu naklonil a zašeptal: ,,Jestli ho chceš trefit, mám docela dobrou mušku." Barča samozřejmě souhlasila a podala mu pecku. Jace ji vzal do ruky a vystřelil na učitele, který u tabule počítal příklad. Jace ho trefil přesně doprostřed krku. Celá třída se začala smát, až na nás. Nasraný učitel se otočil a zeptal se: ,,Kdo to byl?!" Všichni se téměř váleli smíchy, ale jeho pohled padl na nás a my jsme se zrovna nesmáli.
,,Butler a spol." ukázal na mě a Jace.
,,Po hodině za mnou přijdete." řekl chladně a pokračoval v počítání.
,,K čertu." uniklo nám s Jacem současně. Za pár minut zazvonilo a my jsme šli ke katedře za učitelem.
,,Vy dva. Zítra jim přednesete novou látku. Na známky. Pokud to nebudete mít máte automaticky za pět. A jestli se bude podobná věc opakovat, volám vašim rodičům. Rozuměli?" zeptal se a my jsme jen přikývli. Učitel odešel a my jsme si vzali věci a šli jsme do další učebny. Sedli jsme si a já jsem se zase otočila k Jacovi.
,,Dneska má být při tréninku nějaká akce, takže domluvíme u Dimitriho." navrhl Jace a já jsem jen kývla. Učitel byl trochu drsnej. Asi nás fakt nemá rád. Měli bychom se přihlásit do jeho rybářského kroužku.

*trénink u Dimitriho asi 19:04*
,,Dneska sem přijde pár lepších trenérů. Chtějí projednat "Přijímání", takže s námi v tělocvičně bude I Tessin tým." řekl mi Dimitri. "Přijímání" je obřad, při kterém vás přijmou jako právoplatného lovce. Já ještě obřad nepodstoupila, ale letos bych už měla společně s Nat, Jacem a Danielem. Myslím, že tam musíme ukázat Radním co všechno zvládáme a myslím, že je u toho I ples.
,,Teď si dej 10 koleček." přikázal a já jsem se rozběhla.
Za chvilku se ke mně přidali I Nat, Jace a Daniel. Po tom co jsme doběhli se otevřely dveře a dovnitř vstoupilo osm trenérů. Šli až za Dimitrim a podali si s ním ruku. Nikoho z nich jsem nikdy neviděla, až na poslední osobu, která si s Dimitrim potřásla rukou. Byl to náš učitel matiky. Vyděšeně jsme se na sebe s Natali, Jacem a Danielem podívali. To není možné!! On nemůže být lovec! Přejel od Dimitriho očima k nám a usmál se. Potom prošel kolem nás do vedlejší tělocvičny a utrousil něco na způsob: ,,Už se těším až uvidím vaše vystoupení." Problém byl v tom, že jsme netušili, které vystoupení myslel. Jestli to, co musím udělat zítra s Jacem nebo "Přijímání". Ksakru.
Přišli k nám Dimitri s Tessou.
,,Za chvilku vás čeká "Přijímání", takže bysme mohli začít trochu trénovat. Přijímání má asi tři části, jestli se to tak dá rozdělit. Za prvé je tu ples. V párech musíte zatančit aspoň tři tance. Potom následuje boj jeden na jednoho. Po tomhle ukazujete ještě vaše schopnosti se zbraněmi. Nakonec vyhlásí slavnostně vaše jména a dají vám přívěsek. Později vám ten znak I vypálí do kůže." oznámila Tessa.
,,Začneme teď trénovat boj jeden na jednoho. Kůstka s Jacem a Catherine (Natali) s Danielem." řekl Dimitri a my jsme se přesunuli na žíněnky.

Hi everyone!
Omlouvám za trochu kratší kapitolu. Přidávám ji po dlouhé pauze, protože bylo moc věcí do školy a nebyla na psaní chuť. I tak doufám, že se vám líbila a bude tu nějaký ten vote nebo koment
Love you all ❤
Emms ❤