The diary of 16th

Závody

A je to tu. Den, na který se nikdo nemohl netěšit víc než já. Ano, dnes jsou závody. To znamená, že nejdeme do školy a místo toho budeme sedm hodin sedět a čekat až závody skončí. Z těch sedmi hodin budeme cvičit ani ne hodinu. Tak jako proč nejít do školy a místo toho sedět a povídat si. Nástup byl až v devět, ale Dimitri chtěl mě a Jace vidět už v sedm, abychom se rozcvičili a mohli být potom s klukama. Ráno jsem tedy vstala jako obvykle v šest a připravila jsem si snídani. Potom jsem na sebe hodila džíny a tričko a popadla jsem tašku, ve které jsem měla trikot a pití. Došla jsem na zastávku a akorát mi jel trolejbus.
Když jsem přišla do tělocvičny, byl tam zatím jen Dimitri.

,,Čaau." pozdravil mě.

,,Zdar, kde máš Jace?" zeptala jsem se.

,,Psal mi, že se trochu opozdí. Zatím se můžeš převlíct a rozcvičit." řekl a věnoval se nějakým papírům. Převlékla jsem se do mého tmavě červeného trikotu, který jsem si koupila speciálně na závody. Došla jsem do tělocvičny a začala jsem se pořádně protahovat. Na jedněch přzávodech si kamarádka natrhla sval, když hned po rozcvičce zkoušela svou sestavu a musela ještě před začátkem odejít. Když jsem se cítila dostatečně protažená, přišel Jace. Taky se převlékl do svého úboru a začal se rozcvičovat. Dimitri se přestal věnovat papírům a přišel za námi.

,,Už je tu I Jace, takže vám můžu říct, co byste měli vědět. Kluci jsou v kategorii žáci 1 a 2. Vy jste dorostenci, takže budete až za nimi. Je docela pravděpodobné, že budete cvičit nějak současně a je nebude mít kdo hlídat. Přijde za vámi někdo, podívat se?" zeptal se.

,,Ne. Všichni jsou ve škole." odpověděla jsem.

,,Nevadí. U zdravotnice by měla být nějaká holčina navíc a tu byste mohli požádat, aby na kluky dala pozor. Jo, Emms, možná jim budeš muset zdravotnici trochu pomoct. Zařídil jsem, aby tě zavolali, kdyby potřebovali. Hlavně dávejte pozor na kluky ať si něco neudělají. Můžete být u nich, když budou cvičit na kruzích. Můžete jim být morální podporou." řekl.

,,Jasně. Být s nima, hlídat je, morální podpora, když budou cvičit." shrnula jsem.

,,Jo. Teď se Jace ještě dorozcvičí a ty mi ukážeš svoje sestavy." řekl Dimitri. Vstala jsem a dala jsem Dimitrimu hudbu. Potom jsem došla na konec žíněnky a udělala jsem první pózu, což byl úplně stejný prvek, který jsem před deseti dny ukazovala Jacovi a při němž jsem úspěšně sletěla do bazénu. Dimitri pustil moji písničku. Já jsem se přetočila z původní pozice do váhy. Z toho jsem jela přemet, hvězdu a kotoul, pak jsem tam měla nějaké okrasné prvky. Dál jsem dělala poskoky a skoky. Mezi skoky následovala stojka. Když jsem skončila skoky, rozběhla jsem se a předvedla jsem ukázkové salto. Potom jsem tam udělala přemet dozadu, z kterého jsem udělala poslední pozici, což byl provaz. Byl, ale trošku vylepšený a když zazněly poslední tóny mé skladby, zvedla jsem zadní nohu a zaklonila jsem se. Tak skončila moje sestava na prostné. Hrazdu bych měla taky zvládnout. Vymyslela jsem nejlehčí sestavu, jakou šlo. Nahoru jsem se dostala výmykem. Pak následoval přešvih, toč a zhoupnutí se v koleni. Udělalajsem přešvih I druhou nohou a přetočila jsem se čelem k hrazdě. Pořádně jsem se rozhoupala a udělala jsem toč, ze kterého jsem doskočila na zem. Už mi zbývalo zkusit si jen kladinu, které jsem se bála nejvíc. Nejhorší jsou poskoky. Nějak jsem si to zkusila s tím, že jsem se spoléhala na to, že tam budou horší než já. Jace si už taky odzkoušel svoje sestavy.

,,Bezva. Takže můžeme jít k horní tělocvičně a počkat na kluky. Já tam budu taky, ale chtějí, abych dělal rozhodčího u hrazdy u kluků. Na vaše sestavy se ovšem přijdu podívat." řekl a vedl nás před horní tělocvičnu. Kluci tam ještě nebyli, ale během pár minut měli přijít. Po pár minutách se objevila první čtveřice kluků a po nich následoval zbytek. Dovedli jsme je do šatny a pomohli jsme jim s převlékáním. Potom jsme je odvedli do celkem dost plné tělocvičny a donutili jsme je rozcvičit se. Potom jsme s nimi sjeli jejich sestavy. Po nástupu nám dali papír s našima nejmladšíma klukama. Jace šel s nimi do spodní tělocvičny, kde se měly závody uskutečnit. Nechápu, proč jsme museli mít nástup nahoře. Vzala jsem papír I starších kluků. S ním mi dali I papír pro mou kategorii a Jacovu. Kupodivu jsem tu byla jediná v mé kategorii a s Jacem byl jen jeden kluk. Odvedla jsem své kluky dolů za Jacem. Tam jsem mu předala papír. Pozorně si ho prohlédl.

,,Jé, se mnou závodí Lukáš. To je můj bývalý spolužák." řekl mi. Potom mi vzal můj papír.

,,Ty závodíš sama se sebou? Doufám, že vyhraješ." usmál se na mě. Taky jsem se usmála.

,,Hej!" dloubla jsem ho do žeber.

,,Co?" ptal se nevině.

,,Jistě, že to vyhraju. Z těch lidí na tomhle papíře jsem nejlepší." řekla jsem. Naše mladší kluky zavolali na kruhy. Se strašíma jsme se na ně šli podívat a podpořit je. Zvládli to výborně. Všichni dostali nejmíň 8 bodů z 9. Potom šli na prostnou. Tam ještě cvičily holky, tak jsme se usádlili, tak abychom na ně viděli a sledovali jsme je. Po chvilce se ke mně Jace natočil.

,,Bojíš se?" zeptal se.

,,Jo." odpověděla jsem.

,,Proč? Jsi přece nejlepší." řekl povzbudivě.

,,Protože chci vyhrát, ale nevím jestli zvládnu kladinu." řekla jsem s obavami v hlase.

,,Neboj. To zvládneš. Já ti věřím." usmál se na mě.

,,Ale já si nevěřím." smutně jsem se usmála.

,,Tak věř mně. Já věřím, že to zvládneš." povzbudivě do mě šťouchl.

,,Já ti věřím, ale někdy si říkám proč to vlastně dělám."

,,Věříš mi, protože jsem nejdůvěryhodnější osoba, kterou jsi potkala. A možná v tom hraje roli to, že vypadám jako Jace." zamyslel se.

,,Myslím, že spíš to druhý. Jsi Jacovi až moc podobný a to ve mě budí důvěru k tobě. Ale proč ty věříš mně?" nechápala jsem.

,,To je jednoduché. Protože tě miluju." zašeptal.

,,To neříkej. Zaprvé mě na to ještě dost neznáš. A za druhé...."

,,Co za druhé?" chtěl vědět.

,,Za druhé si tím kazíš Jacovu image. Milovat znamená ničit vzpomínáš." řekla jsem. Jace nedostal možnost odpovědět, protože zrovna zavolali naše kluky na prostnou. Odcvičili to úžasně. V průběhu jejich cvičení zavolali starší kluky na kruhy. Těm se to taky povedlo a následovali na prostnou hned po mladších klucích. Takže jsme měli obě skupiny hotové během první hodiny. Já jsem s tím ovšem počítala a vzala jsem s sebou karty a dalších pět hodin jsme hráli. Střídavě jsme s Jacem odcházeli odcvičit naše sestavy a kluky jsme nechávali hrát. Dimitri se přišel podívat na můj výkon na kladině, takže jsem se snažila, aby se mi to povedlo co nejlíp. Když mi vrátili papír, zjistila jsem, že mám 9 bodů z 9. To se mi líbilo. Už jsme počkali jen chviličku dole a zavolali nás do horní tělocvičny na vyhlášení. Všichni naši kluci obsadili stupně vítězů. Jen Adam ze starších byl čtvrtý. Když se vyhlašování blížilo k naší kategorii, byla jsem strašně nervózní. Nevím jestli tam chci před všechny ty lidi. Vyvolali mé jméno a já jsem za potlesku vyběhla na můj stupínek. Předali mi diplom a medaili. Hned po mně zavolali Jace. Byl taky první. Když se vrátil, skočila jsem mu kolem krku a odmítla jsem ho pustit.

,,My jsme to vyhráli!" opakovala jsem pořád dokola, protože jsem tomu pořád nemohla uvěřit.

Čauky lidi!
Nová kapitola je na světě. Zítra se pokusím přidat dvě, ale uvidím ještě jak mi to vyjde.

Love you all ❤
Emms ❤