The diary of 16th

Plán

,,Co s tebou uděláme?" potřásla Nat hlavou.

,,Vyslechnete si můj plán?" navrhl jsem.

,,Dobře. Do toho. Uvidíme jak moc blbej jsi." souhlasila Bára.

,,Ale napřed.....co je v tom dopise. A zkus to říct co nejpřesněji." přikázala Barča.

Emms – asi 9 ráno

Trhnutím jsem se probudila. Zdálo se mi, že jsem někde s Jacem a je už večer. Najednou jsme se začali líbat a navzájem svlékat. Nazí jsme pokračovali v líbání a nakonec to zašlo ještě dál.....A v tu chvíli jsem se probudila. Zatřásla jsem hlavou, abych vyhnala ten nesmyslný sen z hlavy a posadila jsem se. Spala jsem v ložnici, protože bych moc dobře nevylezla do své postele na patře. Už už jsem chtěla vylézt z postele, když mi pohled padl na bílou obálku na peřině. Zůstala jsem tedy sedět a natáhla jsem se pro obálku. Byla celkem těžká. Vytáhla jsem z ní složený kus papíru. Pořád se mi zdála nějak těžká, tak jsem ji převrátila vzhůru nohama a z ní vypadl malý kus kovu. Nebyl to jen tak ledajaký kus kovu. Byl to Jaceův rodinný prsten. Co blázní, že mi ho tu nechal? Rozevřela jsem složený papír a začala jsem číst.

Emms,

Přes všechno, co jsem ti udělal, bych nesnesl pohled na můj rodinný prsten, když vím, jak ti dokázal rozzářit úsměv. Proto ti ho tu nechávám, jako památku na mě. Vím, že ho nebudeš chtít přijmout, ale prosím, nech si ho. Když ho budeš nosit, budu to brát jako, že mám ještě nějakou šanci získat tě zpět.

Zatímco tohle píšu, vychází měsíc. Na obličeji ti hrají úžasné stíny, že kdybych byl malíř, určitě bych je zachytil. Nejspíš ti už došlo, že jsem s tebou zůstal i tak trochu přes noc. Chtěl jsem tě vidět spát. Takže jsem ti vlastně včera lhal, když jsem řekl, že už mě tu neuvidíš a že ti zmizím ze života. A vlastně jsem ti lhal i když jsem říkal, že chci jen jednu noc po tvém boku. Jen blázen by chtěl jen jednu noc s tebou. Lhal jsem ti, protože kdyby byly věci jinak, chtěl bych s tebou každou noc. Jenže jinak to není a já toho velmi lituju. Kdybych to tak mohl ještě změnit..

Za neklidnými víčky ti plynou sny. Moc rád bych viděl, co se ti zdálo. Rád bych viděl svět tvýma očima. Chtěl bych vidět sebe. Ale to by možná jen posílilo mé city k tobě a nesnesl bych, že jsem tě zlomil. Jsem hrozné monstrum. Moc rád bych všechno napravil, ale nevím jestli mě necháš a jestli mi budeš věřit. Stejně to zkusím.

I když to tak asi nevypadá a já jsem si to uvědomil teprve nedávno, miluji tě. A budu tě milovat dokud budu žít a jestli existuje život po životě, budu tě milovat v něm. Mohla bys se mnou udělat cokoli a já bych tě nechal, jen abych tě viděl zase šťastnou.

Sledoval jsem tě téměř celou noc a došlo mi to jediné, na čem záleží. Došlo mi, že o tebe ještě chci bojovat. Nemůžu tě jen tak nechat jít. Došlo mi, že tě miluju asi víc než bych měl. A teď se odtud musím vyplížit jako zbabělec, protože kdybych ti to měl říct do očí, nikdy bych se nepřinutil odejít. A asi bych ti to ani nedokázal říct, protože bych se bál odmítnutí. Vždycky se bojím odmítnutí. Prosím, dej mi jednu poslední šanci získat tě zpátky. Když budeš mít ten prsten je to pro mě znamení. Když ho mít nebudeš, pochopím to.

Nebudu ti mít za zlé, když mě budeš nenávidět. Možná bych si to i přál. Dokud mi bude dovoleno snít, budu snít o tobě.

- Jace

P.S.: Neříkám, že budu bojovat fér. Jsem přece pirát!

Nad poslední větou jsem se musela pousmát. Touhle přezdívkou jsem mu začala říkat po tom, když jsme se jednou dívali na Piráty z Karibiku a on přeříkal každou větu Jacka a Willa. Byla to sranda.

Je pravda, že bych mu už neměla dát šanci, ale pořád ho miluju a navíc chci vědět, co vymyslí. Takže v pondělí budu mít jeho prsten na sobě. V pondělí mu ukážu, že ještě může bojovat. To s tím dopisem se mi moc líbilo. Odložila jsem obálku i s prstenem zpátky na postel a šla jsem se nasnídat.

Jace – kolem jednácté

,,To nemůžeš myslet vážně, Butlere!!" vykřikla Natali po tom, co jsem jim řekl můj plán.

,,Nebojuješ fér." vyčetla mi Barča.

,,Nikdy jsem neřekl, že budu bojovat fér." pokrčil jsem rameny.

,,Ty víš moc dobře, že tomuhle neodolá." řekla Bára.

,,To vím, ale i tak potřebuju vaši pomoc." požádal jsem je.

,,Jen pokud už jí nic takovýho neuděláš. Je to naše kamarádka a za to bysme tě už zabily." Vyslovila Nat svoji podmínku.

,,Přísahám, že když mi pomůžete získat ji zpátky, tak už neudělám stejnou chybu a zůstanu s ní dokud mě bude ona chtít." slíbil jsem.

,,Fajn. Teď nám řekni, jakou roli v tvém plánu hrajeme." požádala Barča.

Emms – pondělí 12.4. asi 6:30

Z uvolňujícího spánku mě vytrhl zvuk budíku. Neochotně jsem si sedla a vylezla jsem z postele. Přes víkend se moje ruce zlepšily a nebolely mě při každém pohybu, takže jsem se mohla normálně sama obléct. Už bylo docela teplo, tak jsem na sebe hodila moje oblíbené tmavě modré šaty a mohla jsem vyrazit. Opět na mě nikdo nečekal, takže jsem si mohla nechat sluchátka a cestou jsem ještě vytáhla Božskou komedii. Už mi chybělo jen pár stránek do konce. Dorazila jsem do školy zase pekelně brzo, takže jsem vešla do prázdné třídy. Pokračovala jsem ve čtení a jedna ruka mi nepřítomně zabloudila na krk, kde jsem měla na řetízku zavěšený Jaceův prsten. Kdybych ho měla na prstě, tak bych pravděpodobně během pěti minut ztratila, protože Jace má trošku silnější prsty než já. Třída se postupně začala zaplňovat a jelikož jsem už komedii dočetla, vytáhla jsem nejbližší učebnici a začala jsem si číst v ní. Asi deset minut před začátkem hodiny, jsem viděla přijít Jace. Sedl si do lavice za mě spolu s Radkem. Ten se zrovna prokousával úkolem ze španělštiny.

,,Hele Emms, nemůžeš mi to dát opsat?" požádal mě. Já jsem vylovila učebnici, otočila jsem se a podala mu ji. Předtím jsem si hrála s prstenem, takže nebyl schovaný pod vrškem šatů, ale byl krásně vidět. Jace se na něm zastavil pohledem a usmál se.

,,Díky." poděkoval Radek a vzal si učebnici. Otočila jsem se zpátky a pokračovala jsem ve čtení. Za chviličku jsem ucítila, že mi Jace odhrnul vlasy.

,,Děkuji." zašeptal mi do ucha a zase moje vlasy spustil. Potom přišel učitel a začala hodina.

Jace

Těsně po tom, co jsem poděkoval Emms, jsem vytáhl telefon a našel jsem skupinový chat, který jsem vytvořil kvůli plánu získat ji zpátky. Rychle jsem napsal pár slov a poslal jsem je, když přišel do třídy učitel.

Bára

Zavibroval mi telefon. Podívala jsem se na displej a zjistila jsem, že mi někdo poslal zprávu. Otevřela jsem okno a rychle jsem zprávu přečetla. Byla od Jace a měla jen čtyři slova.

Lidi, plán Delta začíná.

Nazdar lidi,

promiňte, že jsem to nedala dřív, ale byla jsem na horách, kam jsem si zapomněla vzít přesné znění toho dopisu, takže jsem to dát prostě nemohla. Teď taky čekám až mi pojede wifi, takže pravděpodobně tu bude víc kapitol najednou.

Doufám, že se vám to líbí

Emms