Bar

54 2 0
                                    

Další den jsme trénovali až do večera. Asi dvě hodiny předtím, než se měla akce uskutečnit, jsme si to zkusili naposledy. Měla jsem hlavu plnou všech různých vět, které jsem měla použít v různých situacích. Ještě pár situací a hlava mi praskne. V devět jsme měli jet už k baru. Dimitri nás tam měl hodit a počkat na nás v autě. O půl osmé jsme už nasedali do auta.

,,Hlavně v klidu. Nesmíš se hlavně třást a musíš mluvit sebevědomě." řekl Dimitri.

,,Tak to jste to měli dát Natali. Já a mluvit sebevědomě? Vážně?" podotkla jsem.

,,Hlavně to zkus." řekl a zbytek cesty jsme už mlčeli. V devět jsme už dorazili před bar. Ještě jsme chvilku počkali. Potom jsem vystoupila z auta a zamířila jsem do baru. Ještě na ústředně jsme se domluvili, že Jace, Dan a Nat půjdou pár minut po mě. Přes falešnou občanku jsem se dostala dovnitř. Došla jsem až k baru a objednala jsem si drink. Barman přede mě postavil skleničku s hnědou tekutinou. Otočila jsem se zády k baru a rozhlédla jsem se po baru. Otevřely se dveře a za družného hovoru vešel Jace s Danem a Natali. Posadili se do boxu s dobrým výhledem na Samuela. Já jsem ho taky sledovala. Když jsem dopila svůj nápoj, Samuel se zvedl a došel až ke mně.

,,Co tady dělá taková kočka bez doprovodu?" zeptal se sladce.

,,Můj doprovod nedorazil." odpověděla jsem.

,,Můžu vás tedy pozvat na drink?" usmál se na mě.

,,Jen jestli bude dost silný." usmála jsem se na něj. Mávl na barmana a ten mi přihrál další skleničku whiskey. Chvilku jsme jen pili.

,,Nechtěla byste jít se mnou, slečno.....?" odmlčel se.

,,Gabriela. Jsem Gabriela." řekla jsem mu své falešné jméno.

,,Jistě. Šla byste se mnou, Gabrielo?" zeptal se.

,,Moc ráda." usmála jsem se a šla jsem za ním. Vedl mě mezi stoly někam dozadu. Přidala jsem do kroku a rozhlížela jsem se kolem sebe. Potom jsem "omylem" vrazila do Samuela. Usmála jsem se a omluvila jsem se mu. Podívala jsem se ke stolu, kde původně seděl zbytek mého týmu. Teď už tam nikdo nebyl. To, jak jsem vrazila do Samuela byl náš smluvený signál. Při něm za mnou měl přijít Jace a odvést Samuela. Samuel mě vedl dál před nějakou tmavou chodbu. Chvilku se rozhlížel a pak chtěl pokračovat v cestě, ale cestu mu zastoupil Jace.

,,Promiňte pane. Máte chvilku?" zeptal se zdvořile.

,,Ne. Zrovna mám něco na práci." odpověděl nevrle.

,,Dobře, tak to vezmu rychle. Zatýkám vás za znásilnění a ublížení na zdraví." usmál se Jace. Samuel se zarazil a rozhlédl se kolem. Nat s Danem se k nám blížili,  každý z jedné strany. Věděl, že nemá kudy utéct, ale stejně se zkusil dostat kolem mě. Jace mu spojil ruce za zády a společně s námi ho vyvedl před bar. Samuel šel poslušně s námi, ale když Dimitri podal Jacovi pouta, aby Samuela svázal, stalo se něco, co už nikdo z nás nečekal. Samuel se Jacovi najednou vysmekl a utíkal ulicí někam pryč. Okamžitě jsme se rozdělili a rozběhli jsme se za ním. Pro takové situace jsme s sebou měli každý handsfree, které jsme si mohli dát do ucha a navigovat ostatní. Já jsem běžela stejnou cestou jako Samuel a ostatní se mu snažili nadbíhat. Dorazili jsme na konec ulice a Samuel se jakoby bezmyšlenkovitě vrhl dál ulicí vlevo.

,,Zatočil doleva." řekla jsem do mikrofonu.

,,To bych ho mohl stihnout." ozval se Daniel. Neodpověděla jsem a pokračovala jsem v běhu. Uprostřed ulice se na Sama vrhl Daniel, ale Samuel uhnul uličkou doprava. Teď už jsme za ním běželi dva a každým krokem jsme se přibližovali. Dan ohlásil ostatním kudy jdeme. Pořád jsme zrychlovali. Do uličky, kterou jsme běželi se ze dvou stran vyřítili Jace a Nat, kteří Samuela dokonale zmátli a já s Danem jsme mu skočili na záda a povalili jsme ho na chodník. Jace nám podal pouta a my jsme je Samuelovi pevně nasadili. Já jsem si vzala ještě jedna a připoutala jsem svou ruku k jeho, aby nám už neutekl.

,,Tohle už nikdy nechci dělat." funěla Natali.

,,A já už vůbec ne. Nechápu, proč mi k tomu nařídili tyhle pekelný boty." ukázala jsem na své boty na I na mě vysokém podpatku. Trhla jsem za pouta a vedla jsem Samuela přede mnou zpátky s autu. Jace mezitím zavolal Dimitrimu.

,,Máme ho. Bereme ho zpátky k tobě. .....Díky. Za chviličku tam jsme." zavěsil.

,,Dimitri pro nás zajede do téhle ulice." oznámil nám. Za pár vteřin se tu objevilo Dimitriho auto. Nevšimla jsem si, že by mu Jace řekl kde jsme. No nevadí, hlavně že už můžeme jít do teplého auta. Celá mise nám netrvala ani hodinu. Nastoupili jsme, zalepili jsme Samuelovi pusu a zavázali jsme mu oči. Za pár desítek minut jsme dojeli na ústřednu. Tam nás ve dveřích přivítal Nate.

,,Bezva. Chytili jste ho. Teď ho můžete předat mě." řekl.

,,Rád utíká." zvedla jsem ruku s pouty a tím jsem nadzvedla I jeho ruce.

,,Ok. Tak pojď I ty." řekl a otočil se k nám zády a vedl nás změtí chodeb kamsi dolů pod zem. Nakonec nás uvedl do místnosti, která vypadala jako výslechová místnost. Bylo tam dokonce I jednostranné sklo. Odpoutala jsem se od Samuela a nechala jsem ho na Natovi. Ten mu zamkl pouta ke stolu a odkryl mu oči.

,,Díky, Ash. Už můžeš jít za Henrym. Myslím, že vám chce něco říct." oznámil mi aniž by se otočil od Samuela. Otočila jsem se na patě a vylezla jsem do třetího, nebo kolikáté to bylo, patra a tam jsem našla můj tým u stejného stolu jako předchozího dne.

,,Vedli jste si výborně. Všechny jsme vás sledovali." říkal Henry, když jsem si sedala. Tak takhle nás Dimitri našel.

,,Asi se vám už nechce domů. Máme pro vás připravené pokoje." pokračoval Henry. V téhle budově je I obytná část? Tak to už mě nic nepřekvapí. Henry pokynula Maxovi, aby k nám přišel. Ten na nás mávl a my jsme ho následovali kamsi dál dlouhou chodbou.

,,Na tenhle barák určitě použili nezjistitelné zvětšovací kouzlo." zašeptala jsem Jaceovi do ucha. Jace se zasmál. Zastavili jsme se. Max otevřel čtvery dveře, za kterými jsme objevili pokoje. Potom hned odešel. Šli jsme spolu s Jacem do jednoho pokoje. Stejně jsme si ještě chtěli povídat.

,,Díky, žes mu tak naběhl a zachránil naši misi." usmála jsem se na něj.

,,Slíbil jsem ti, že se ti nic nestane. Nedovolím, aby ti někdo, kdy ublížil. Přísahám, že bych ho zabil." řekl Jace a políbil mě. Potom jsme zalezli do postele a vyčerpaní těžkou misí jsme hned usnuli.

Ahoj lidičky,
kapču dávám trochu později, protože mi to prostě dřív nevyšlo.

Vote či koment potěší
Love you all ❤
Emms ❤

The diary of 16thKde žijí příběhy. Začni objevovat