The diary of 16th

Lyže

Je únor a my máme jarní prázdniny. Moji rodiče se dohodli s Jaceovími a jedeme společně na hory do Itálie. Domluvili jsme se, že já s Jacem a Barunkou budeme jezdit společně nezávisle na rodičích. Ti budou muset dělat asi častější přestávky a mohli by nás zdržovat. Řekli jsme si, že budeme vyjíždět společně, a proto nás Jaceovi rodiče pozvali, abychom u nich přespali. Šli jsme spát už v osm hodin večer, protože chceme vyjíždět asi ve čtyři hodiny ráno, abychom se tam tak kolem čtvrté odpoledne dostali.

O půl čtvrté zazněl ten nejhorší zvuk na světě. Budík, který na nás dorážel, abychom vstali a oblekli se. Víc neochotně než obvykle jsme odhodili přikrývky a vylezli jsme z postele. Natáhli jsme na sebe nějaké teplé oblečení a sešli jsme do obýváku, kde už čekali Jaceovi rodiče. Chvilku po nás sešli ještě moji rodiče a nakonec Barunka. Nedávno si Jaceovi rodiče koupili nové auto, které bylo spíš menší dodávka. Domluvili jsme se, že jím pojedeme všichni a moji a Jaceovi rodiče se budou střídat v řízení. Už večer jsme si nachystali tašky do auta, tak nám zbývalo jen nasednout. V autě byla dvě místa vepředu, tři za nimi a před kufrem také tři. Jaceovi rodiči řídili první čtyři hodiny a potom si měli prohodit místa s mými rodiči. Já s Jacem a Barunkou jsme šli úplně dozadu. Barunka si s sebou vzala tablet a postavila ho na menší stoleček na sedadlech před námi. Měla k němu u dvě rozdvojky na sluchátka, takže jsme každý mohl použít svoje a nemuseli jsme se s nikým dělit. První dvě hodiny jsme se dívali na Piráty z Karibiku jedničku. V pauze na výměnu řidiče jsme změnili film na Jurský park a vzali jsme si ze včerejška nachystanou snídani. Snídaně byly toasty se sýrem, šunkou a salátem. Po dalších dvou hodinách bylo velké střídání míst a za volant si sedl můj táta. Tehdy jsme se začali dívat na Labyrint. Ano, projížděli jsme hodně žánrů. U tohoto filmu jsme snědli snad polovinu, všeho jídla, které jsme si zabalili na cestu. U posledního střídání řidičů jsme změnili film na Iron mana. Po Iron manovi jsme se chvilku dívali z oken a za pět minut jsme byli na místě. Jaceovi rodiče nám objednali pokoje v jednom luxusnějším hotelu. Dali nám slevu, takže jsme si ubytování mohli zaplatit všichni. Došli jsme na recepci a tam nám řekli, že pro nás mají dva pokoje v přízemí a jeden pokoj v prvním patře. Nakonec se rozhodlo, že naši rodiče zůstanou v pokojích v přízemí a já s Jacem a Barunkou budeme bydlet v pokoji v patře. Vzali jsme si klíče a šli jsme si pro kufry do auta. U auta jsme si řekli, že si ráno dáme sraz v devět u recepce. Na stejném místě jsme se teď rozloučili a zamířili jsme do svých pokojů. Vylezli jsme po schodech a Barunka nám odemkla pokoj. Byl vážně dost velký. Byla v něm celkem vysoká manželská postel a dvě normální postele oddělené uličkou a posuvnými dveřmi, takže jsme měli I trochu soukromí. Dál za postelemi, byla kuchyňka a jídelna spojená s obývákem. Hned za vstupními dveřmi byla úžasná koupelna s vanou. Ta se bude po celém dni na sjezdovce hodit.

Další den jsme vstávali v sedm. Připravili jsme si nějakou snídani z jídla co jsme si dovezli a začali jsme se převlékat do lyžařského. Já jsem měla růžovou bundu a růžově kostkované kalhoty. Aspoň mě na sjezdovce poznají. Jace byl celý do světle zelena a Barunka do světle fialova. Ještě jsme si upravili vlasy pod helmu a mohli jsme jít. Na recepci jsme přišli v 8:58 a nikdo z rodičů tam ještě nebyl. Všichni přišli až chvilku po deváté. Ano, tomu se u nás říká dochvilnost.
Společně jsme si došli do auta pro lyže. Nasadili jsme si lyže a vyrazili jsme na sjezdovku. Tohle jsem vám zapomněla říct. Náš hotel je přímo na sjezdovce, takže nemusíme nikam dojíždět. Sjeli jsme dolů k lanovce a tam jsme se hned rozdělili. Rodiče chtěli zůstat na téhle skoro modré sjezdovce a my jsme jeli kousek vedle na jinou červenou sjezdovku. U lanovky jsme se domluvili, že obědvat budeme společně a že nám zavolají v kolik se sejdeme v restauraci na svahu - Berušce. Rozloučili jsme se vyrazili jsme nahoru na svah. Bylo ještě brzo a skoro nikdo tam ještě nebyl. Několikrát jsme to sjeli, ale potom přišlo moc lidí a my jsme radši změnili sjezdovku. Tam jsme lyžovali další dvě hodiny. Nakonec jsme se rozhodli, že se vrátíme na sjezdovku, kde máme hotel a restauraci. Když jsme seděli na lanovce, zavolal Jaceovi jeho táta a řekl nám, že za patnáct minut máme sraz v Berušce. To nám akorát stačilo a za patnáct minut jsme stáli před Beruškou a čekali jsme na rodiče. Ti se za chviličku ukázali také. Společně jsme šli dovnitř a seděli jsme tam asi hodinu. Potom jsme šli zase lyžovat. My jsme jezdili ještě dvě hodiny sjezdovku, kde máme hotel. Rodiče odešli hodinu před námi. Když zavřeli sjezdovku, odebrali jsme se do našeho pokoje. V lyžárně jsme nechali lyže a šli jsme nahoru. Tam jsme si napustili vanu. Potom jsme připravili večeři a šli jsme si číst do postele. U toho jsme nevydrželi dlouho a za pár minut jsme zhasínali. Takhle nám ubíhalo dalších pět dní.

* šestý den - den odjezdu*

Dnes je náš poslední den tady. Šli jsme si ještě na hodinku zajezdit, zatímco rodiče chystali jídlo na cestu. Když jsme se vrátili zpátky, jen jsme se přehodili do pohodlného oblečení na cesty a se sbalenými kufry jsme nasedli do auta. Barunka chtěla sedět u okna, takže já jsem šla doprostřed. Barunka si tam začala číst a poslouchat hudbu. Já jsem si položila hlavu na Jaceovo rameno. Nechtěla jsem mluvit, tak aby nás rodiče slyšeli. Jace měl zjevně stejně a po chvilce šmátrání objevil tlačítko, které mezi naši část a část rodičů vysunul zábranu. Usmála jsem se na Jace.

,,Díky." zašeptala jsem

,,Nemáš za co." usmál se na mě.

,,Byl to úžasný týden." řekla jsem.

,,Jo. A byl úžasný hlavně proto, žes tam byla ty." zašeptal a políbil mě do vlasů.

,,Chyba. Byl úžasný, protože jsme tam byli my. My jsme přece ti nejúžasnější lidi pod sluncem." řekla jsem, jak nejvážněji jsem dokázala.

,,Jasně, moje chyba. Promiň. Zůstaneš ještě u nás až přijdeme?" zeptal se.

,,Jestli mě tam budeš chtít...." odpověděla jsem.

,,Jistěže budu." usmál se. Dál jsme jeli v tichosti a za chvilku jsme na sobě usnuli. Po nějakých třech hodinách jsme se vzbudili a začali jsme společně poslouchat hudbu. Potom jsme už nějak dojeli do Brna. Vyhodili jsme mé rodiče u nás doma a já jsem pokračovala s Jacem. Vyložili jsme kufry a jelikož bylo skoro půl jedenácté a my jsme byli po dlouhé cestě unavení, šli jsme hned spát. Zalezli jsme do postele a chvilku jsme si povídali. Těsně předtím než jsem usnula mi Jace zašeptal do ucha: ,,Miluju tě."

Hojky!
Zase trošku kratší kapitolka, ale už se pomalu prokousáváme k delším. Snad se tam už rychle dostaneme.

Love you all ❤
Emms ❤