Noc

154 12 2
                                    

*Jace*
Ten týden uběhl vážně rychle. Za tu dobu jsme se s Emms hodně sblížili a mezi mnou a ní se začalo rýsovat něco jiného než jen kamarádství. Dnes měla přespat u nás v pokoji, takže probíhal velký úklid. Měla sice přijít až za půl hodiny, ale už bylo uklizeno, jako by měla přijít za 10 minut. Samozřejmě ještě probíhaly menší úpravy, ale dalo by se říct, že už tam bylo hezky čisto. Nevím jestli je normální dělat úklid, jako by měla přijet královna Alžběta I s Kate a Williamem, jen kvůli ní...

*Emms*
Jen jsem se rozloučila s rodiči, popadla jsem svoji obří tašku a batoh a umístila jsem to do kufru auta Elisiny mamky. Elis jela ještě pomáhat ke koním a nabídla mi, že mě svezou.
Za necelých 10 minut jsme tam byly. Rozloučila jsem se s Elis I její mamkou a vydala jsem se k pokoji 6, ve kterém kluci bydleli. Zaklepala jsem a hned mi Petr otevřel.
,,Ahoj." pozdravila jsem ho.
,,Ahoj." usmál se a vzal mi tašku dovnitř. Následovala jsem ho a zavřela jsem za sebou dveře. Když jsem se otočila, všichni seděli na postelích a pozorovali mě.
,,Ahoj?" pozdravila jsem je.
,,Ahoj." řekli sborově. Tohle bylo nějakým zvráceným způsobem trapný. Celý týden jsme v pohodě a teď tohle?...Jako první vstal Jace. Přišel ke mně a obejmul mě.
,,Díky." zašeptala jsem mu do ucha.
,,V pohodě. Bylo to takový trochu trapný." zašeptal na zpět. Odtáhla jsem se a konečně mě napadlo co říct.
,,Co budeme dělat?" zeptala jsem se. Vím, nicmoc to nebylo, ale aspoň něco.
,,No náš plán je takový. Teď je pět. Mohli bysme si zahrát třeba nějakou hru..... "začal Chris.
,,....tu bysme mohli skončit kolem šesté. V šest bysme šli na večeři...." pokračoval Šimon.
,,....tam bysme byli tak do půl sedmé do sedmi. Potom bysme přišli zpět a rozdělili bysme si postele...." navázal Petr.
,,...a pak bysme mohli hrát třeba flašku." dokončil Jace.
,,Vidím, že plán máte." usmála jsem se a odložila jsem těžký batoh vedle dveří.
,,Co budeme hrát?" zeptala jsem se.
,,Monopoly?" navrhl Šimon.
,,Ok. Dones to. Je to v tý červený tašce pod mojí postelí." řekl Petr. Donesl je a začali jsme hrát.

*Zhruba 18:53*
Zaplatili jsme a odešli jsme z restaurace. Doploužili jsme se do pokoje a padli jsme na postele.
,,Už nikdy víc." nadával Šimon.
,,Neměl jsi jíst ten můj zákusek." smála jsem se mu.
,,Co je teď na programu?" zeptal se Christian.
,,Rozdělení postelí." odpověděl Petr.
,,Ok. Kde chceš spát?" zeptal se Christian.
,,Kde můžu?" zeptala jsem se.
,,Můžeš se mnou tady...." začal Jace vedle mě.
,,Ok. Tady. Nezvedám se." usmála jsem se a rozvalila jsem se na posteli až jsem vystrčila Jace z postele. Přesunula jsem se k okraji a uviděla jsem ho rozplácnutého na podlaze. Očividně se odmítal zvednout, a tak tam jen ležel a smál se.
,,Postele dejmetomu rozděleny. Co teď?"zeptala jsem se.
,,Flašká!!!!!!!!" zařval Šimon, vstal z postele a šel do druhé části pokoje, která byla propojena dveřmi, aby nějakou našel. Když se vrátil držel velkou flašku od Rajecu. Sedl si na zem a počkal až se došineme za ním.
Sedli jsme si do kruhu kolem flašky.
,,Pravidla všichni znají, ne? Hrajeme na otázku nebo úkol. Ten kdo točí dává otázku nebo úkol. A potom točí ten co odpovídal." zopakoval pravidla Petr.
,,A ještě jedna věc. Jelikož jsem tu jediná holka, prosím žádné úchylné věci." požádala jsem a oni přikývli.
,,Začíná nejstarší." oznámil Jace, který seděl vedle mě a posunul flašku ke Christianovi. Christian vzal flašku a roztočil ji. Samozřejmě, že se zastavila otočená na mě.
,,Ták Emms. Co chceš? Pravda nebo úkol?" zeptal se.
,,Pravda." odpověděla jsem. Nechtěla jsem začínat moc zostra, ale kdo ví co ten blázen vymyslí.
,,Dobře. Kdy máš narozeniny?" zeptal se.
,,21. dubna." odpověděla jsem a popadla jsem flašku. Roztočila jsem ji a čekala jsem na kom se zastaví. Zastavila se na Šimonovi. Nadechla jsem se, abych se ho zeptala, ale předběhl mě.
,,Pravda." oznámil.
,,Máš rád svoje ségry?" zeptala jsem se.
,,Jasně." odpověděl a roztočil lahev, která se zastavila na Chrisovi.
,,Úkol." nebál se Chris.
,,Předveď L-a (anime), jak padá ze židle." rozkázal Šimon. Christian si tedy dřepl na židli, dal ruce nad hlavu, zařval a spadl s židlí na stranu.
Potom si sedl zpět na své místo a roztočil lahev. Ukazovala na Jace.
,,Pravda." požádal Jace.
,,Ok. Písnička, která se ti líbí?" zeptal se Christian.
,,Momentálně Never gonna be alone od Nickelback." odpověděl, usmál se na mě a roztočil flašku. Zase já.
,,Pravda." požádala jsem znovu. Dneska se bojím nějak víc než obvykle. Zvláštní. Crrrrrrrrrrrrrrr. Zase ten pitomý telefon!! Vytáhla jsem telefon a na displeji svítilo jméno Barča.
,,Sorry kluci, ale tohle musím vzít." řekla jsem a vzala jsem hovor.
(*Barča, ♡ Emms)
*Čaaaauu Emms!
♡ Ahoj, co potřebuješ?
*Nic, chtěla jsem se jen domluvit na tu španělštinu.
♡Aha. Kdy máš čas?
,,S kým hovoruješ?" řekl Jace.
*(smích) Koho to tam máš?
♡ Taková menší flaška parta.
*Ahá. No jinak já můžu celý příští dva týdny, tak se můžeme domluvit.
♡Jasně, já zítra vracím, ale ještě nevím, jak to mám v práci.
,,Ale fakt koho tam máš?" chtěl vědět Christian. Zakryla jsem sluchátko.
,,Kámoška." odpověděla jsem.
*Jo. Tak se ještě domluvíme.....
Najednou mi Petr vytrhl telefon z ruky.
,,Haló?"zeptal se Petr.
,,Kdo jsi?"pokračoval. Ostatní kluci mi nedali možnost vzít si telefon zpátky a drželi mě v bezpečné vzdálenosti od něj.
,,Já tě dám nahlas, jo?" řekl a zapnul reproduktor. Z telefonu se ozval Bářin smích.(*Barča, ♡ Emms, # Jace, $Christian, &Petr, ☆Šimon)
*Bože Emms! Kolik jich tam máš?!
♡Čtyři!
&Proč to chceš vědět?
*Neřeš. Tak jak si užíváte prázdniny?
#$&☆Super!!
$Tvoje kámoška je úplně boží!
*A to o ní skoro ještě nic nevíš!
♡Baru! Radši nepokračuj!
&Proč?!
♡Nikdy nevíš, co z ní vypadne. Je to Bára.
*Jooo! A ještě k tomu blondýna!
♡Bože, cos pila?!
*Jen asi dva litry fofoly.
#&Jéj Fofola!
#Co bysme o Emms měli vědět?
*Ona Vám to řekne sama, možná...Hele už musím končit. Bratr zase něco udělal. Mimochodem ta nová kapitola je boží.
Nedala nám možnost se rozloučit a položila to.
,,Tak pokračujem ne?" zeptal se Šimon.
,,Ok. Emms....Nová kapitola je boží?" zeptal se Jace. Já tu Barunu zabiju! Tohle říkat nemusela.
,,No.....já I Bára a Natalí, tak trochu píšeme knížky." odpověděla jsem zdráhavě.
,,Super! Jaký?" chtěl vědět Christian.
,,Fantasy. Víc vědět nepotřebuješ." řekla jsem a roztočila jsem lahev.
Zastavila se na Chrisovi.
,,Pravda." řekl Christian.
,,Jdeš na vejšku? Na jakou?" zeptala jsem se.
,,Asi na FA VUT." odpověděl.
,,Tam učí táta." usmála jsem se.
Chris roztočil lahev. Ukazovala pro změnu na mě. Tak jo překonám strach a vezmu si úkol.
,,Úkol." řekla jsem.
,,Ok." řekl a začal se přehrabovat v telefonu. ,,Až dokonce hry budeš takhle sedět na Kubovi." ukázal mi obrázek (média). Ok tohle je divný, ale proč ne. Dolezla jsem k Jacovi a sedla jsem si na něj, jako to bylo na obrázku. Naklonila jsem se k němu a zašeptala jsem: ,,Nevadí ti to?"
,,V pořádku." zašeptal nazpět a usmál se.
,,Odteď se jim budou dávat společné otázky a úkoly a oni je budou dávat taky společně." dodal Petr. No taky dobrý.
,,Točíš." podala jsem flašku Jacovi.
Zastavila se na Šimonovi.
,,Pravda."požádal Šimon.
Naklonila jsem se blíž k Jacovi a z vlasů jsem vytvořila menší clonu.
,,Tak co mu dáme?" zašeptala jsem.
,,Třeba jestli se mu někdo líbí." zašeptal nazpět. Tenhle večer začíná být čím dál tím divnější.
,,Ok, ale ptáš se ty." řekla jsem a odklonila jsem se, aby se mohl zeptat.
,,Takže, líbí se ti někdo?" zeptal se.
,,Jasně. Sedí na tobě." mrkl na mě a já jsem zavřela oči a začala jsem se červenat. Slyšela jsem, jak se lahev roztáčí a najednou jsem ucítila Jacovu ruku na mé tváři. Otevřela jsem oči a podívala jsem se do jeho nádherných nazlátlých očí.
,,Jsi tak hezká, když se červenáš." zašeptal. Šimon se mezitím na něco ptal Chrise. Já jsem je nevnímala a užívala jsem si toho Jacova doteku. Ještě o mě nikdo neřekl, že jsem hezká. Vždycky jsem byla ta obrovská z naší party. A to mám jen 171 cm!

Takhle na otázky jsme to hráli asi až do devíti. Pak jsme se převlekli do pyžam a pokračovali jsme, jen s výjimkou, že úkol mohl být, že dotyčný musel někoho políbit. Takže samozřejmě, že jsme to začali hrát jen na líbání. Já jsem pořád seděla na Jacovi a flaška se nám záhadně vyhýbala. Jelikož se nám úkoly vyhýbaly jen jsem seděla a pozorovala jsem kluky. Najednou mi Jace pohladil ruku a já jsem instinktivně otočila a jelikož byl Jace blíž než jsem čekala, s otočkou jsem ho políbila. On se jen usmál, ale neodtáhl se. Postupně se pohledy kluků přesunuly na nás. Když jsme se konečně odtrhli, kluci na nás zírali s otevřenou pusou.
,,Vy mezi sebou něco máte?" zeptal se podezřívavě Petr. S Jacem jsme se na sebe podívali s otázkou v očích. Jace mi naznačil, abych se naklonila blíž.
,,Máme?" zeptal se šeptem.
,,Já nevím." odpověděla jsem nejistě. Skoro ho neznám, ale to se může změnit.
,,Mně by to nevadilo.." začal.
,,Já jsem pro." usmála jsem se a jemně jsem ho políbila.
,,Jo." řekl a mrkl na mě.
Kluci konečně zavřeli otevřený klapačky a začali se usmívat. To nebylo dobrý. Usmívali se tak, že víc to už ani nešlo a pak se začali smát a já s Jacem taky.
,,My jsme vás tak trochu od toho, jak jsme se poprvé potkali, shipovali." řekl, když se přestal smát, Chris.
To nebylo tak hrozný, jak jsem to čekala.
Pak už jsme se jen dál bavili a na flašku jsme se úplně vykašlali. Zjistila jsem, že Šimon s Petrem a Jacem chodí do stejné školy a že I Chris tam dřív chodil, a taky něco o jejich sourozencích.

Vyčistila jsem si zuby a zapletla jsem si cop, protože mé vlasy měly takový menší zlozvyk, cuchat se tak, že to skoro nešlo rozčesat. Vrátila jsem se ke klukům.
,,V kolik zítra jedeme?" zeptala jsem se.
,,Asi v 8 budeme vyjíždět proč?" odpověděl Šimon.
,,Jen v kolik budem vstávat, ale když jedeme v osm, tak je to jedno." odpověděla jsem mu. Bylo už kolem půl jedenácté a kluci seděli na svých postelích. Jak už jsem řekla pokoj byl ze dvou pokojů. V prvním pokoji jsem spala já s Jacem a v druhém pokoji spal Chris se Šimonem a s Petrem.
Zalezla jsem k Jacovi do postele. Christian zhasl světlo a popřáli jsme si dobrou noc.

Někdy v noci - asi 2:13
Trhnutím jsem se probudila. Zase se mi zdál sen, ve kterém jsem chodila opuštěným domem a někoho jsem hledala. Snažila jsem se zklidnit zrychlený dech. Jace vedle mě se zavrtěl. Podívala jsem se na něj a zjistila jsem, že taky nespí.
,,Zlé sny?" zeptal se šeptem. Přikývla jsem. Jace se přesunul za mě a zezadu mě objal.
,,Lepší?" zeptal se.
,,Lepší. Díky." odpověděla jsem a za pár minut jsme usnuli.

¡Hola amigos!
Je tu další kapitola! Pracovala jsem na ní strašně dlouho a bez pomoci
Bara0402 , anjelik214 a Natali254 bych to nejspíš nezvládla. Díky holky! Další kapitola vyjde doufejme brzo.
Love you all ❤
Emms ❤

The diary of 16thKde žijí příběhy. Začni objevovat