30."I-I, I can't."

1.5K 195 3
                                    

,,Dej mi deset minut a můžu to změnit." zavrněl jsem a znovu se přilepil na její krk, který jsem obsypával lehkými polibky.

,,Calume." vzdychla jsem, protože jsem jí rukou přejel po rozkroku. Pousmál jsem se a dál jí líbal krk.

Zajel jsem jí rukou do tepláků a přejel po tenké látce, která mě dělila, od určitého místa, kam jsem se chtěl dostat. Byla tak vlhká, a já cítil, jak mi tvrdne.

Chytla moji ruku a vyndala ji, odtáhl jsem se od jejího krku a zamračil se na ni.

,,Já- já, já nemůžu." šeptla. ,,Promiň."

,,Nejdřív mě navnadíš a pak nic." zavrčel jsem a zvedl se. Odešel jsem do pokoje a třískl s dveřmi. Nevěděl jsem, jestli to nechat tak, třeba mě ten stoják přejde, nebo jestli si mám vyhonit. Přišla mi v hodnější ta druhá možnost.

Po několika málo minutách jsem zase přišel do obýváku, seděla na sedačce a koukala na mě.

,,Omlouvám se za mou přehnanou reakci." zamumlal jsem a sedl si vedle ní. Přitáhla si nohy k tělu a koukala na mě.

,,Zlobíš se?" zeptala se tiše. Natáhl jsem k ní ruku a bříšky prstů přejel po jizvě, která nebyla skoro vidět.

,,Nikdy jsem si nevšiml té jizvy, co tu máš." řekl jsem a přejel po ní prsty.

,,Dlouhá historie." šeptla a koukala si na prsty, které si proplétala.

,,Času dost." usmál jsem se.

,,Když mi bylo patnáct, přišel první kluk a já se zamilovala. Nebála jsem se mu vyznat city, protože jsem ještě netušila, čeho jsou kluci schopní." vydechla.

,,Ne všichni." přerušil jsem ji.

,,No, vyznala jsem mu city a on se mi vysmál. Pak mě začal shazovat před jeho kamarády a hrál si na to, jak moc drsný je. Tohle jsem na klucích nikdy nenáviděla, když si hráli na něco, co nejsou. No, začali mě zesměšňovat a každý den se mi vysmívali, už jsem to psychicky nezvládala, tak jsem vzala žiletku a přejela si po obličeji. Byla jsem blbá. Mámě jsem říkala, že mě poškrábala kočka. Nebyla to hluboká řezná rána, tak moc." domluvila a já se na ní nevěřícně koukal. Nechápal jsem, jak někdo může být schopný tohle udělat.

,,Nikdo by neměl takhle trpět a obzvlášť ne ty." lehce jsem zvedl koutky a za pas si ji přitáhl blíž. Rty jsem se otíral o její čelo a vydechoval jsem. ,,Nikdy bych nebyl schopný ti takhle ublížit." zamumlal jsem.

,,Ubližuješ mi víc než kdokoliv jiný."




Much II. - i fell in loveKde žijí příběhy. Začni objevovat