Much II. - i fell in love

38. "Wherever You Are"

Vylezli jsme z bazénu, osušili se a oblékli se. Na oběd jsme si zašli do mekáče a po zbytek dne jsme blbli v domě.

Je devět večer, venku už se celkem tma a my dva sedíme u ohně, ještě celkem mokří, protože jsme zase byli v bazénu.Držím v rukou kytaru, kterou jsem našel v kanceláři jejího táty, naladil jsem ji a teď sedím vedle ní a hraju.

..You can say we'll be together someday

But nothing lasts forever

Nothing stays the same

So why can't I stop feeling this way

Torn in two

And I know I shouldn't tell you

But I just can't stop thinking of you.

Wherever you are, you

Wherever you are

Every night I almost call you

Just to say it always will be you

Wherever you are....

Po lících jí sjelo pár slz, které jsem lehce setřel palce, když jsem dohrál. ,,Nemysli na to, já se vrátím." lehce jsem zvedl koutky. ,,Nevím kdy, ale vrátím se a brzo budeme zase spolu." do široka jsem se usmál.

,,Slibuješ?" zeptala se.

,,Malíček na to." uchechtl jsem se a natáhl ke ní malíček, spojily jsme je a ona se ke mě víc přitulila. Hrála si s mými prsty, zatím co já ji hladil po zádech a po vlasech. ,,Moc tě miluju." šeptl jsem jí do ucha.

,,Já tebe ne." uchechtla se.

,,Víš, že lhát se nemá." zasmál jsem se.

,,Z celého mého roztrhaného srdce si tě přeju nenávidět." šeptla. Rty jsem se otřel o její čelo a pak jsem se pousmál.

,,Přeješ, ale nemůžeš. Chceš, ale nejde to. Já to mám úplně stejně, chci tě nenávidět z celého svého srdce, ale nemůžu protože vím, že tě miluju a budu tě milovat kdekoliv a kdykoliv. Budu odpočítávat hodiny jen, abych viděl tvůj úsměv a mohl se tě zase dotýkat."