14. kapitola - část druhá - Milovat peklo.

166 21 2
                                    

Josh's POV

„Počkej!" Zakřičím z plných plic a snažím se vyšplhat ze země nahoru.

Vyskočím na nohy a pokusím se Sam dohnat, protože s naprostou jistotou vím, že v zápalu situace je schopná čehokoli, a tudíž by mě s klidným svědomím udala policii.

To jí ale nesmím dovolit.

Prostě nesmím.

Za ten rok, co jsem byl pryč, jsem udělal nespočet špatných věcí, a jestli mě nahlásí za vloupání...

...jsem v podmínce.

Řízení v opilosti, dokonce dvakrát, lehké ublížení na zdraví...

Takhle to je lehký.

Se sípáním doběhnu ke dveřím Samina pokoje a pokusím se je otevřít.

Zamčeno.

Překvapivě.

Ale alespoň je tam ticho, takže se Sam ještě neodhodlala jim doopravdy zavolat.

To je moje šance.

Vejdu do pokoje po mé levici, rozsvítím velký křišťálový lustr a až teď si všimnu, že jsem v ložnici Saminých rodičů.

Rád bych se tu dál rozhlížel, co bych mohl ukradnout, ale bohužel nemám čas.

Vtip...

...pro ty z vás, co to nepochopili.

Dojdu k balkónovým dveřím, prudce je otevřu, tak, že je se svou silou skoro vypáčím, a najednou se ocitnu na bálkonu, který, jak okamžitě zjišťuji, je propojený s tím Saminým.

Přejdu na jeho druhý konec, postavím se naproti skleněným dveřím, přitisknu se k nim, a snažím se v jejím černočerném pokoji najít její siluetu.

Hned jí nacházím.

Palec své pravé ruky má jen pár milimetrů vzdálený od nějaké velké ikonky, kterou odhaduji že je, „volat".

Její bezchybný hrudník se mělce zvedá, ale podle jejích pootevřených úst poznám, jak hluboce oddychuje, a že se pekelně soustředí.

A když už mluvíme, o tom, co je pekelné, tak i když mám momentálně jednou nohou našlápnuto do vězení, nemůžu se soustředit na nic jiného, než na to, jak pekelně sexy při tom je.

Hej, ty trotle! Ozve se ve mně moje chytřejší polovina, a zarazí tu druhou, naprosto poblázněnou.

Okamžitě se proberu a hlasitě zaklepu na sklo.

Sam's POV

S vřísknutím se otočím k balkonu, odkud se najednou ozvalo nějaké bouchání, přičemž ale taky nedopatřením upustím mobil.

Přede mnou stojí Josh s odhodlaným pohledem. Zkřížím ruce na prsou a otočím se k němu zády.

Ať chce cokoli, nepustím ho dovnitř.

Nemůžu ho pustit dovnitř.

Už takhle jsem se s ním zapletla dost. Komunikace přes sklo bude to nejlepší. Doufám, že bude mít nejen dokonalý důvod, proč se sem vloupal, ale i dobře připravenou směnku, abych nezavolala policii.

A že jsem toho schopná.

Pořád mi vládne mé zlé já, takže to pro něj nevypadá moc dobře.

„Sam! Prosím, otevři! Vysvětlím to." Škemrá Josh a položí svou pravou ruku na sklo.

„Ty nebudeš ten, kdo bude určovat podmínky, jasný zlato?" Založím si ruce v bok." Vyklop mi, co tu děláš, a co hodláš obětovat pro to, abych nezavolala policii, jinak to opravdu udělám. A nemysli si, že nevím o té tvé podmínce. Ještě jeden přestupek, a skončíš někde, kde sexy holky neexistují, a sluníčko tam taky nesvítí."

Papírová láskaKde žijí příběhy. Začni objevovat