Ovládána mužem

Kapitola desátá

Tuto kapitolu bych ráda věnovala další úžasné čtenářce delicious_fey - děkuji za podporu!

Lauren na ni zůstala koukat, honem nevěděla, co říct.

„Nesmíš hlavně udělat nějakou blbost," nabádalo ji její vlastní podvědomí.

Proto se sebevědomě narovnává a pokouší se vykouzlit na tváři úsměv.

„Andrew je snem každé ženy," vydechne a klopí zrak, ale i přes uzardění pokračuje ve lhaní. „Ani si ho nezasloužím. Je tak pozorný... Přála bych každé americké ženě takového manžela," prohlásila ulhaně a pokouší se podívat do očí té ženy.

Jedna druhé hledí do očí a na malý moment je v místnosti absolutní ticho. Jane na ni hledí bez jakékoliv emoce ve tváři a po chvíli sahá po svých poznámkách.

„Zajímavé... Jak jste se vůbec poznali?"

Lauren se opět zhluboka nadechuje, dochází jí, že tento rozhovor bude jedna velká lež, ale musí to udělat – pro svého bratra. Pokládá si ruce na klín a hraje si s látkou svých šatů.

„To bylo velmi romantické," prohlašuje sladkým hláskem Lauren, ale pokouší do toho vložit trochu té reality. „Poznali jsme se na procházce a on mě pak pozval na večeři." Nelže, stalo se to tak.

„To je rozkošné!" rozplývá se reportérka a cosi si zapisuje do bločku.

„Mnoho lidí se bude zajímat, proč byla svatba tak rychlá, unáhlená... Má to snad nějaký vážný důvod?" táže se Jane a její zrak na konci otázky spočine na břiše Lauren.

„Ta rychlá svatba je způsobená mojí nedočkavostí... Musela jsem si přeci takového dokonalého muže pojistit," lže Lauren a aby celou situaci odlehčila, nuceně se zasměje. Zní to hrozně, ale Jane jí to zjevně žere i s navijákem.

„Takže nečekáte...?" naznačuje Jane, ale Lauren kroutí hlavou.

„Nene, ale hodláme založit rodiny, pokud dá Bůh." Netuší, jestli něco takového může říci, ale jestli jí něco Andrew vyčte, příště jí bude muset odpovědi napsat sám.

„Poslední otázka - co si myslíte o jeho kandidatuře na prezidenta?" vyzvídá dál. Mezitím Cressida fotí další fotografie.

„Plně ho podporuji, pokud bude zvolen, Spojené státy americké by nemohli získat lepšího prezidenta," uzavírá tím tuto velkou lež a nahlas si oddechne, když Jane vypíná diktafon.

„Gratuluji vám za celou redakci Young Lady k svatbě, paní Hundsbergerová! Mohla bych vás ještě poprosit o nějaké fotky s vámi?"

Na to Lauren jen kývne hlavou a postaví se na dané místo. Vedle ní okamžitě pózuje Jane a vznikne hned několik fotek. Potřesou si rukou a Jane odchází.

„Celý rozhovor pošlu k autorizaci panu Hundsbergerovi, ano?" oznamuje ji Jane a s tím mizí z místnosti.

Cressida tam ještě chvíli stojí a aniž by si toho Lauren všimla, fotí několik záběrů.

„Lauren, tedy paní Hundsberger," oslovuje ji, ale Lauren ji zastavuje mávnutím ruky.

„Říkejte mi Lauren, nejsem fanoušek formalit," říká přátelsky a nabízí jí pravici k potřesení.

„Cressida," odvětí a přijímá její pravici.

„Je mi líto, že jste viděla to, co se dělo na té ranní „svatbě"," omlouvá se Lauren a u slova „svatba" naznačuje ve vzduchu uvozovky.