Ovládána mužem

Kapitola třiadvacátá

Pokusila jsem se o vydání další kapitoly v co nejkratším možném čase. Tuto kapitolu bych chtěla věnovat LucyKoubkova, skvělé čtenářce a přítelkyni, která již odmítá číst tuto knihu z důvodu toho, že své hrdiny moc trápím... Snad se Ti následující kapitoly budou více líbit! ♥

„Sasi, ale tohle bych si v životě neoblékla!" smála se Lauren až se chytla za své vypouklé bříško. Pod svými dlaněmi mohla cítit pohyby svého děťátka, jehož pohlaví stále nevěděla. Ani to nechtěla vědět, chtěla se nechat překvapit.

Uběhly čtyři dlouhé měsíce ode dne, kdy mluvila s Andrewem a kdy poznala Sandru. Usmála se při vzpomínce na jejich první setkání.

Když Noah vešel do jejího pokoje s tou blondýnkou po boku a ony se na sebe podívaly, byly v šoku.

„No to si ze mě děláš prdel! Já jsem si myslela, že si děláš srandu!" řekla udiveně Sandra směrem k Noahovi a nebojácně udělala krok k ní.

Lauren na ni zůstala koukat s otevřenou pusou. S otázkou v očích střelila pohledem po Noahovi, ale ten ji beze slov sledoval.

Sandra si sedla na kraj postele a sáhla ji po pramínku vlasů. „No, až na ty vlasy, vypadáš celkem slušně!" A pak se opět otočila na Noaha. „Vypadá fakt jako já!"

„Noahu, co to má znamenat?" našla opět svůj hlas Lauren.

„Lauren, toto je Sandra. Sandro, toto je Lauren," představil je Noah a Sandra ji překvapila tím, že k ní natáhla ruku.

„Těší mě," usmívala se na ni.

Lauren pomalu natáhla ruku směrem k ní a když ji dlaň silně zmáčkla ta Sandřina, byla překvapena jejím stiskem.

„Ale no tak, jsi jak leklá ryba!" prohlásila se smíchem a ukazováčkem ji píchla do propadlé tváře. „Úsměv!"

„Lauren, vnímáš mě vůbec?!" vytáhla ji ze vzpomínek Sandra.

„Promiň, byla jsem trochu mimo, Sasi," omluvila se Lauren a opět se zaměřila na Sandru. Hrozně se za ty čtyři měsíce změnila. Byla nucena změnit barvu svých vlasů a styl oblékání. Bylo překvapující, že měla základy etikety a stolování, i když se stále musela korigovat ve svém projevu.

„A ještě jsem se nezeptala, jak se má dneska miminko?" šveholila. Posadila se vedle ní na postel a tvář si položila na její bříško ve snaze zaslechnout srdíčko dítěte.

„No jo, má se dobře," odpověděla sama sobě Sasi a zase se postavila.

„Kdy jsme se vůbec staly takto blízké?" zeptala se z ničeho nic Lauren a soukala se z postele.

„Myslím, že v den, co jsme se poprvé viděly. Tys prostě volala po mé pomoci," prohlásila sebevědomě Sasi a opět se začala prohrabovat šatní skříní.

„Víš, že jsem ti hrozně moc vděčná, že ano?" zeptala se tiše Lauren a šla ji pomoci. Okamžitě sáhla po modrých pouzdrových šatech a bílých lodičkách, ale obě věci jí okamžitě Sasi vzala.

„Nech toho! Musíme tomu tvému manžílkovi natrhnout prdel." Sandra moc dobře znala celý příběh. Spolu s Lauren a ještě s doprovodem manželů Davidsonovým projížděli Evropou, nyní zastavili na pár dní v Nice a Andrewova asistentka okamžitě informovala Lauren, že bude focena a dávat interview.

Vzhledem k tomu, že těhotenství bylo už v pokročilém stavu, nastala chvíle, které se tolik Lauren obávala. Sandra si bude muset hrát na Lauren.