Epilog

3K 220 54
                                    

Epilog by si zasloužil věnovat každý z vás, kdo tuto šílenost čte, ale je mezi vámi človíček, co mě věčně uhání: "Kde je další?" - "Dělej!" - "Chci spoilery!". A velmi vehementně se pokouší mě protlačit do nějakého nakladatelství a já touto cestou chci ZanetV poděkovat. ♥

„Jaspere, donesl jsi to, o co jsem tě žádal?" zeptal se a začal si sundávat oranžovou košili.

„Ano, pane, nyní se jmenuje Sandra Sanders a je vdaná za Jonathana Sanderse," četl a nervózně se podíval na Andrewa.

„Kdo je ten Jonathan Sanders?" chtěl vědět a nemohl skrýt osten v jeho hlase. Věděl, že je vše uměle vytvořené, nevěděl kým, ale to zjistí. Jen ho neskutečně vytáčela představa, že si ji může nárokovat někdo jiný. Oranžovou košili hodil na stůl a stáhl si i kalhoty.

„Jeden chlap, dělal pěšáka u Koncienskeho."

„Co s ním je teď?" vyptával se.

„Po nějaké přestřelce zmizel, vůbec nikde není k dohledání, ale jako mrtvý není vedený," obeznámil ho Jasper a podal svému bossovi věci, které mu přinesl. Andrew se před ním nestyděl a normálně se před ním převlékl do všedního oblečení. Vězení bylo jen šarádou pro Lauren, nikdy nebyl zatčen, vše bylo zinscenované, aby se mohl lépe vykroutit z voleb a její plán jí neskutečně pomohl.

„Jaspere, nachystej mi potřebné dokumenty, moje fotky na dokument víš kde najdeš," udal rozkaz a natahoval si kalhoty. Jasper se ale nehýbal, tak se tedy narovnal a podíval se na něj. „Ještě něco?"

„Pane, Sandra Sanders má dvě děti," zašeptal a podal mu složku.

„To není možné," zašeptal a uzurpil papíry a honem nimi listoval. Tam to skutečně stálo. „William a Cedrick Sanders, dvojčata... Panebože," zajíkl se a podíval se na Jaspera, který sledoval svého bosse, kterého nikdy předtím neviděl v takovém rozpoložení.

„Nemůžou být moji," řekl nahlas, ale nevěděl, jestli ujišťuje Jaspera nebo sebe. Rychle přelistoval na další listy a tam to našel. Datum narození.

„Ježíši, já mám dva syny," chytl se za hlavu a posadil se na židli. Pak vzteky vyskočil a odhodil listy tak, že se rozletěly po místnosti. „Ale to není možné, to prostě není možné... Spala jen se mnou, ale já jsem... Proč mi to do prdele neřekla?" mumlal si pro sebe.

Chvíli chodil po místnosti a rozdýchal vztek, ale zároveň měl obrovskou radost, kterou nedokázal odůvodnit. Měl ale nyní o motivaci víc. Vlastně o dvě. Zastavil se a podíval se na Jaspera.

„Zařiď vše potřebné a hlavně nezapomeň ji nechat sledovat. Ale nenápadně, ať se nějak neztratí...," zarazil se a pak se zasmál. „Tak to dělala celé ty měsíce! Ona byla těhotná!"

Pak mu ale došlo, co jí udělal, když byla těhotná a úplně jej polil studený pot. V životě necítil takovou vinu jako nyní, ale hodlá jí vše vynahradit... A hlavně svým dětem.

***

O TŘI MĚSÍCE POZDĚJI

Lauren byla neskutečně nervózní, když ji taxi zastavilo před typickým anglickým domem a ona před ním zůstala stát se dvěma dětmi v cestovních vaničkách. Koupila si v Miami takový chytrý kočárek, který byl multifunkční a mohla v něm vozit dvě děti zároveň. Byl vhodný i do letadla, kterým se dostala do Edinburghu.

Před pár lety by ani nesnila, že by toužila po klidu a míru. Vždy chtěla zažít dobrodružství, ale to, co se odehrálo poslední dva roky... O tom nesnila. Snívala o princi na bílém koni, který jí bude hluboce milovat, přímo nosit na rukou, který jí požádá o ruku na večeři při svíčkách a vezme si ji během velkolepého ceremoniálu. A ona pro něj bude dokonalou ženou a dá mu tucet dětí.

Ovládána mužemKde žijí příběhy. Začni objevovat