Ovládána mužem

Kapitola šestá

Tuto kapitolu bych ráda věnovala LiaKatPee37, která mě moc potěšila jak věnováním částí svých povídek mně, ale také spoustou hvězdiček a komentářů k Ovládán ženou a Ovládána mužem. Moc Ti děkuji a doufám, že si tuto kapitolu užiješ!

„Ale prosím tě, Noahu, nelži! Co bys na ni viděl?!" Antoinova slova doslova zničila jejich okamžik. Jak si hleděli do očí, to zvláštní mražení, doslova ji naskočila husí kůže.

Noah se však jen na ni více usmál a pak se otočil na toho barevného papouška.

„Antoine, vzhledem k tomu, že se zaměřuješ na muže, nemůžeš ocenit ženskou krásu tak jako já," pravil moudře a vysloužil se pochvalný úsměv nejen od Kimberly.

Ukřivděný se jen nafouknul a uraženě zrudnul. Nebyl zvyklý na odporování a skutečně si myslel, že Lauren je nepřitažlivá. Nechápal, proč si ji chce Hundsberger vzít – pocházela z bohatší rodiny, ale také věděl o tom skandálu ohledně jejího bratra, který zavraždil manželku Chrise Hundsbergera, synovce Andrewa. Stále musel o tom uvažovat, proč si ji chce vzít. I nyní ji pozoroval...

„No tak, Antoine, neber si to tak, ale zasloužil sis to. Nech Lauren na pokoji," pokárala ho Kim a to v něm vyvolalo ještě větší vztek. Ještě bay Kimberly se stavěla na stranu této nány.

„Dozvím se konečně vaše ctěnné jméno?" Noahovy světle modré oči dováděly Lauren do rozpaků.

„Lauren Gleenworth," řekla tiše a dál mu hleděla do očí.

Vždy, když se nacházela v přítomnosti přitažlivého muže, byla nervózní, ale dnes to bylo jiné. Poprvé v životě cítila takovou ženskou sílu. Nedokázala to popsat slovy, prostě nevěděla jak. Nebála se mu dívat do očí, dotýkat se ho.

„Brzy ale Hundsberger!" dodala nadšeně Kimberly. Lauren znala jen chvíli, ale věděla už nyní, že se jedná o neskutečně nevinnou dušinku. Byla z ní naprosto unešená.

„To mi nemůžete udělat, krásná Lauren, nemůžete se přece vdát... Právě nyní jsem vás poznal a ani jsem neměl šanci o vás usilovat!" promlouval na ni Noah a tím ji přiváděl do rozpaků.

„Jste vůbec skutečný? Mluvíte jako kniha," vyhrkla odvážně Lauren a ještě víc překonala sebe sama, když se mu podívala do očí, které na ni upíral.

„Jsem s masa a kostí, klidně si sáhněte!" vyzval ji a sám vedl její ruku, tak, aby se konečky prstů dotkla jeho košile a tím i jeho hrudi. Samotná košila byla šitá na míru, proto jej perfektně obepínala.

Lauren se zajíkla, když pod svými prsty pocítila teplo jeho těla. Rychle ucukla, tohle by si neměla dovolovat na veřejnosti.

„Raději ne," promluvilo její racionální já a odvrátila od něj pohled. Nervózně si uhladila halenku, když zjistila, že je jak Kim, tak Antoine pozorují. To napětí mezi nimi neušlo ani lidem sedícím kolem, dokonce si je někdo vyfotil.

„Noahu, nebudeme tě dále otravovat, přišli jsme na ranní kávu." Kimberly se pokoušela zachránit situaci, pochopila, co mezi nimi proběhlo a proto nechtěla, aby tu takto stáli všem na očích.

„Oh, nebudu vás dále zdržovat! Mohu ale vyjádřit zájem o opětné setkání s vámi, drahá Lauren?"

Lauren to nedalo se zamračila se na Noaha. Jeho slovník byl tak neskutečně vytříbený, přišlo jí to až zvláštní. Ale i tak se na něj usmála a kývla na znamení souhlasu.