Ovládána mužem

Kapitola osmnáctá 18+

Tuto kapitolu bych ráda věnovala JeffyBlack, jakožto bolestné na její bebů - doufám, že jsi okay, zlato! A omlouvám se, že jsem nedala vědět.

!!!TATO KAPITOLA OBSAHUJE BRUTÁLNÍ SCÉNY!!!

Všechno se v ní stáhlo. Ty dotyky nebyly Andrewa, ta vůně nebyla Andrewa, ani ten dech nebyl jeho.

V tu ránu byla vzhůru. V místnosti byla tma, ale nejednalo se o špatný sen, vše bylo skutečně. Instinktivně se pokoušela odtáhnout, uniknout těm nechtěným dotykům, ale v tu chvíli ji velmi těžké tělo zalehlo.

„Takovou krasavici nám schovával," ovinul ji těžký, alkoholem přesycený, dech. Lauren se chtělo zvracet a začala se ještě více bránit, když se ji ruka dostala pod tričko.

„Nechte mě!" vykřikla a zuřivě sebou zacukala, ale muž byl neobytný. Zacpal ji ústa rukou a dál se pokoušel sundat ji tričko.

Lauren se však nechtěla nechat znásilnit. Sáhla po lampičce na konferenčním stolu a jen se modlila, aby trefila správné místo keramickou částí lampy. Vší silou se rozmáchla a tu chvíli se ozvaly dva zvuky – jak se rozbila lampička a výkřik toho muže.

Všechny dotyky v tu chvíli ustaly. Muž hekl a zůstal na ní ležet.

Byl neskutečně těžký, ale Lauren se z pod něj rychle vysoukala. Byla v šoku, celá se třásla a když se sesunula z postele na zem, rychle se odplazila pryč. Instinktivně běžela pryč z pokoje, daleko od toho omráčeného muže.

Doufala, že někde najde Andrewa, chtěla ho i volat, ale nedostávalo se jí dechu. Nemohla ze sebe vydat ani hlásku, pouze běžela. Proběhla chodbou, halou, kuchyní, až se ocitla před dveřmi salónku.

Zarazila se nad zvuky linoucími se z místnosti.

Zvláštní, táhlou hudbu, ale hlavně vzdechy, hekání, smích...

„Panebože, co se to tam děje?!" napadlo ji vyděšeně a když jemně pootevřela dveře, věděla, že udělala obrovskou chybu.

Nikdy v životě neviděla něco takového – děly se tam normální orgie. Toto ji vyvolalo další šok. Rychle dýchala, nemohla to zastavit. Jedna ruka ji samovolně vylétla k hrdlu a s vyvalenýma očima hleděla na ty kopulující lidi.

Na stole tam tančila Patrice, držíc v ruce skleničku čehosi, oděná jen do krajkového župánku, jinak naprosto nahá. Andrew se pohyboval po místnosti, ale nezapojoval se. Lauren tam stála naprosto pacifikovaná, nemohla se hýbat, natož odtrhnout pohled.

Najednou ji někdo chytl za paži a ona z plna hrdla vykřikla. Tím na sebe strhla všechnu pozornost.

„Andrew, koukej, co jsem našel!" prohlásil muž držící její paži. Křičela a vzpírala se, ale i tak ji vtáhl do místnosti. Vůbec se jí nelíbilo, že ji většina lidí v místnosti obklopila. Muž s ní takovou silou cukl, až skončila na zemi. Bylo ji do pláče, a zvlášť když jeden postarší muž k ní přišel, v ruce držíc svůj penis, a chtěl jí jej strčit do úst. Odšoupla se od něj, ale tím narazila do nějakého dalšího muže, který se začal smát a sáhl ji na ňadra.

„Ne!" vykřikla mocně a vykroutila se. Všichni kolem se jí smáli, slyšela, jak ji pomlouvají, jak si ženy šuškají o tom, jak je nemožná. Nevěděla, co dělat. Andrew tam nebyl a ti muži se jí začínali čím dál více dotýkat, jeden ji dokonce chtěl strhnout tričko. Křičela, prala se, ale málem jí to bylo k ničemu, tričko měla natrhlé, ale nehodlala se ho vzdát.