Tuto kapitolu bych ráda věnovala ZNellyZ, další skvělé čtenářce ♥
„Dokážeš mi někdy odpustit?" chtěl vědět.
„Já už ti dávno odpustila, ale nikdy nezapomenu," zašeptala Lauren a objala se rukama. Byla ji zima a už toho měla za celý den dost. Olena tu oslavu připravila skvěle, pozvala své přátele, kteří věděli, o co jde a Lauren si to s nimi i užila, i když vše bylo hrané.
„Je ti zima?" chtěl vědět a sedl si vedle ní na postel.
„Andrew, proč se staráš? Vždyť vím moc dobře, jaké ke mně chováš city," odsekla a podívala se mu do očí. To neměla.
Tak intenzivně si ji prohlížel jakoby si chtěl zapamatovat každý kousek jejího obličeje. Zvednul ruku a přejel ji po tváři.
„Tolik jsem ti ublížil... Nech mě to odčinit," zašeptal až nebezpečně blízko u jejího obličeje a Lauren se ani nesnažila bránit, když přitiskl své rty k jejím. Polibek byl spíše jen letmým dotekem rtů, ale když viděl, že se nevzpírá, Objal ji kolem pasu a jako by nic nevážila si ji posadil obkročmo na klín. Nezapomněl ji vykasat šaty, aby pohodlněji seděla a pak si ji přitiskl k sobě.
„Jsi jen má, pamatuj si to!" zamručel u jejího ucha a poté své rty přitiskl k jejímu hedvábnému krku. Lauren se pevně chytla jeho ramen a i když bojovala s vtíravým pocitem, že by to neměla dělat, jeho dotekům podlehla a svévolně vzdychla.
„Líbí, má milá?" šeptnul a jemně ji kousnul do krku. Lauren lehce cukla, ale jeho pevné sevření ji drželo na místě. Cítila, jak jeho nenechavé ruce ji pomalu rozepínají zip šatů a on ji svými rty putuje k dekoltu.
„Neboj se mě dotknout, jsem jen tvůj," ujišťoval ji tiše a na chvíli se od ní odtáhl. Rychlým škubnutím si sundal kravatu a rozepnul vrchní knoflíky.
„Andrew," šeptla, když ji z ramen stahoval šaty.
„To se mi líbí, Lauren...," kvitoval s nadšením fakt, že pod šaty neměla podprsenku. Její šaty skončily srolované kolem jejího pasu. Okamžitě její ňadra přikryl svými dlaněmi.
„Andrew, já...," vzdychla, ale on ji umlčel vášnivým polibkem. Nikdy ji v životě takto nepolíbil. Bože, doslova plenil její rty a ona se přistihla, že se rychle učí a jeho polibky mu oplácí stejně dobyvačně.
Zvláštní oheň ji začal ovládat a ona přestala racionálně uvažovat. Všechny její pochyby šly stranou, ovládala ji vášeň. Sama mu zabořila prsty do vlasů a v jednu chvíli surově zatáhla.
Andrew sykl bolestí a podíval se jí do očí. Obou v nich plála čirá vášeň.
„Ty mrško," usmál se na ni a své rty přitiskl k jejímu ňadru, které přímo volalo po jeho péči.
„O můj bože," vzdychla a sama mu rozepínala knoflíčky u košile. Moc jí to nešlo, její tělo ovládaly neznámé pocity, přišla si jakoby jí někdo napojil na elektřinu. Andrew přejel přes její záda až k jejímu zadku, který několikrát pohladil a poté jemně poplácal.
Přesunul se k druhému ňadru a Lauren se doslova napjala pod jeho doteky. Její prsa byla velmi citlivá.
Bez očekávání ji rychle otočil a ona se ocitla na posteli a on nad ní. Postavil se a jak mlsný kocour si ji chvíli prohlížel.
„Už nikdy tyhle krásné melounky nikomu neukazuj, rozumíš?" řekl tiše a odhodil svoji košili.
„Ano," polkla Lauren a podepřela se lokty. Pozorovala, jak si rozepíná kalhoty a i přes jeho boxerky mohla vidět, že je skutečně vzrušený. Nevěděla, co ji to popadlo, ale svými prsty nahmatala svoje bradavky a několikrát je promnula. Zkousla svůj spodní ret a se zvláštní potěchou sledovala, jak Andrew stahuje své boxerky a přibližuje se k ní. Pokoušela se nedívat na jeho chloubu, ale nedokázala to... A v tu chvíli ji zazněla v hlavě Sasina slova.
ČTEŠ
Ovládána mužem
RomanceVolné pokračování příběhu Ovládán ženou pojednávající o budoucím osudu Andrewa Hundsbergera a Lauren Gleenworth, kterou potkává v lesích státu Maine. Od prvního okamžiku je absolutně fascinován její čistotou a nevinností. Každý její pohled ho dráždí...