Nevěřím, že mi to matka někdy mohla udělat. Slíbila mi, že se nebudeme stěhovat než dodělám školu, ale když jsem dnes otevřela vchodové dveře našeho domu nemohla jsem tomu uvěřit. Byt byl prázdný na stěnách nevyseli naše fotky s mamkou z prázdnin, žádné obrazy jen hromada plných papírových krabic. Vešla jsem dál a zavřela za sebou dveře. "Mami?"
"Zlato jsi to ty?"
"Ano." Odpověděla jsem jí a za okamžik stála přede mnou na schodech. "Jsi tu nějak brzy." "Co se tu stalo, proč tu jsou ty krabice?"
"No víš..."
"Mami slíbila jsi mi, že se nebudeme stěhovat, dokud nedodělám školu."
"A ty jsi mi slíbila, že budeš brát léky."
"Já je nepotřebuju."
"Potřebuješ je. Jen chci, aby se ti ulevilo, aby jsi ses..."
" Uzdravila? Jenže já se neuzdravím nemyslíš? Nic mi není jen do mě s doktory cpete ty svinstva, čemu říkáte léky. Netrpím žádnými halucinacemi je to skutečnost a já vím, že nejsem blázen tak, proč ho ze mě děláte."
"To nemyslíš vážně Brynn." Okřikla mě matka se slzami v očích. "Už i ty si myslíš, že jsem blázen, že jo?"
"Zlatíčko, já si o tobě nemyslím, že jsi blázen, jen mám o tebe strach."
"A proto se stěhujeme?"
"Ano, ale je to pro tvé dobro."
Tak tady je první část Akademie pro zvláštně nadané :D a na obrázku nahoře je Brynn :D Naše hlavní postava :D :D :D
ČTEŠ
Akademie pro zvláštně nadané
ParanormalMé jméno je Brynn. Jsem naprosto mimo žebříček normality! Všichni si myslí, že nejsem normální, že mám o kolečko víc a nyní dokonce i moje matka, která si přeje, aby se můj zdravotní stav zlepšil a za doporučení mých lékařů podepisuje papír o mém př...
