Sebrala jsem odvahu a ještě jednou pohlédla do těch očí, které ze mě nespouštěl ani na okamžik. Bylo to děsivý, ale zároveň tak tajemné. Byl to pocit, jako v noci. Jako to, když mě to sledovalo. Blbost. Zakroutila jsem nad tím hlavou a věnovala se dívce naproti mě. "Takže odkud jsi."
"To je těžký říct. Ani nevím, kde jsem měla domov. S mámou jsme se hodně stěhovali."
"A co na to tvůj táta? "
"Táta je od mých osmi let mrtvý."
"Promiň, jestli jsem ti způsobila nějakou bolest. Já... Já nevěděla..."
"To je dobrý. Nic se nestalo. Už jsem se s toho dostala je to už deset let."
"Stejně se moc omlouvám."
"Můžu se ti na něco zeptat?"
"Jasně."
"Jak se jmenuje ten kluk co na mě před chvílí hleděl?"
"Chtěla jsi říct, že stále hledí ne? Jmenuje se Aaron." Vložila se do toho dívka, která seděla po mé pravici. "Jmenuju se Wictorie."
"Brynn."
" Callo půjdeme do knihovny? Potřebovala bych si něco přečíst na dějepis než půjdeme na první hodinu."
"Jasně. Nechceš jít s námi Brynn?"
"Ráda. Moc to tu ještě neznám a nechci otravovat Wrena."
"Toho z ochranky?" Zeptala se Calla.
"Jo."
"Je k nakousnutí." Pronesla sladce Wictorie. A zakousla se do borůvkového muffinu, který ležel na společném tácu. "Vem si ho nebo ti ho sní." Ozvala se Calla.
"Koho?"
"No ten muffin, ne Wrena. Blázínku." Museli jsme se zasmát. Tomu jak to řekla, ale rychle jsme umlkly, když se za mnou vynořil Wren. "Jsem rád, že jste se spřátelila, ale budeme muset jít."
"Nemusíte se o mě už starat, půjdu s Callou a Wictorií do knihovny a pak do školy."
"Snažíte se mě zbavit?"
"To bych si nedovolila, jen mě napadlo, že by jste si měl odpočinout."
"Dobrý pokus, ale mám vás hlídat, hlavně po tom včerejším incidentu."
"Nejsem malé dítě."
"Ale, když vás pustím počítejte, že vás budu chodit kontrolovat."
"S tím souhlasím, ale už budeme muset jít." Odpověděla jsem, zvedla se ze židle a zamířila za Callou a Wictorií. Konečně jsme byli mimo jídelnu. "Incident a hlídat? Páni hned bych si to s tebou vyměnila, kdyby mě hlídal on." Vyhrkla Wictorie .
"Co se stalo?"
"Měla jsem dost živé sny." Zalhala jsem, protože jsem si vzpomněla na toho co mi včera v noci vyhrožoval. Zabil by je? Potrestal by je nebo dokonce mě, kdyby se dozvěděl, že jsem jim to řekla? "Poslušná holka. Tak je to správně. Mlčet. Mlčet. Mlčet."
Ta dá... Další kapitola je na světě :D Nahoře je obrázek Cally a Wictorie :D :D :D
ČTEŠ
Akademie pro zvláštně nadané
ParanormalMé jméno je Brynn. Jsem naprosto mimo žebříček normality! Všichni si myslí, že nejsem normální, že mám o kolečko víc a nyní dokonce i moje matka, která si přeje, aby se můj zdravotní stav zlepšil a za doporučení mých lékařů podepisuje papír o mém př...
