"Pane nevím jestli je to dobrý nápad vyrušovat studenty při výuce."
"Chci vidět svou neteř, viděl jsem jí s tím..."
"S kým..."
"S tím potomkem zla, svěřence pekel."
"Pane, uklidněte se."
"Jak se mám uklidnit. Co když jí chce zabít."
"Dítě nemusí být jako rodič."
"To možná, ale u něj bych si nebyl jist."
"Ředitelko, máte v ředitelně návštěvu. Co se děje?" Ozval se mužský hlas.
"To nic Wrene vše je v naprostém pořádku."
"Mám pána vyprovodit?"
"Ne pán si se mnou a návštěvou dá kávu."
"Jistě."
Ředitelka vedla Brinnina strýce do ředitelny, kde však mezi dveřmi oba ztuhly. V jednou koženém křesle seděl černovlasý muž, otec Aarona. Usmíval se od ucha k uchu. "Benjamine."
"Derrene."
"Co tu děláš? Vůbec bych tě tu nečekal."
"Nápodobně. Co máš se svým synem v plánu udělat s mou neteří."
"Ty máš neteř?"
"Ano, co s ní ten tvůj syn..."
"Počkat můj syn? Cože..."
"Nedělej hloupého, zabil jsi snad manželku mého bratra."
"Ne, nezabil a můj syn by určitě nebyl s tvou neteří."
"Nevěříš mi."
"Ne, nevěřím nikomu z vašeho rodu."
"Tak si nevěř, ale pojď se na něco podívat." Muž z křesla se zdvihl bleskovou rychlostí a už stál před Brynniným strýcem, který ho vedl k jedné učebně, kde se měla nacházet jeho neteř a ten zplozenec pekel. Prudce otevřeli dveře učebny a spatřili Brynn sedící v jedné lavici s Aaronem a něčemu se společně smáli než spatřili ty dva muže ve dveřích. Mračily se. Dokonce bych řekla, že zuřily. "Brynn, ihned jsem pojď."
"Strejdo je hodina."
"To mě nezajímá."
"A ty, jak můžeš sedět s tou holkou v jedné lavici, Aarone synu můj."
"Tati ona je."
Nezajímá mě to."
"Tati."
"Sakra Aarone nech být tu holku, holkou a pojď sem."
"Tati, ona není."
"Aarone pojď, musíme si promluvit."
Dobře."
ČTEŠ
Akademie pro zvláštně nadané
ParanormalMé jméno je Brynn. Jsem naprosto mimo žebříček normality! Všichni si myslí, že nejsem normální, že mám o kolečko víc a nyní dokonce i moje matka, která si přeje, aby se můj zdravotní stav zlepšil a za doporučení mých lékařů podepisuje papír o mém př...
