Akademie pro zvláštně nadané

Bonus 1

Pro začátek bych vám chtěla poděkovat za 1K předčtených jste prostě úžasní :) A proto jsem pro vás připravila zvláštní díl, spíše takový bonus. Doufám, že se vám bude líbit:)  Nahoře obrázek sedmileté Brynn a písničkou dne je: Alex & Sierra - Little Do You Know. B.W.

                                                                                                                      25. října 2006, 19:45 (Před deseti lety...)   

   "Brynn, zlatíčko mohla by jsi jít do pokoje, připravit si věci ke své kamarádce?"

                     "Ano mami." Zašla jsem do svého růžového pokoje a zavřela za sebou dveře. Měla bych si sbalit věci do tašky, ale  něco mi říká, že něco není úplně v pořádku. Rodiče se od rána chovají podivně. Táta pořád tak sklesle, tak tiše a smutně. Chodí po domě jako duchu a sleduje stále každičký divný kout, děsí se každičkého podivného zvuku a máma. Vidím jí na očích, že má o tátu strach. Jako by se táta ztrácel v jiném světě a jeho tělesná schránka zůstala tady.  Přiložím své ucho na dveře a zaposlouchám se do rozhovoru zpoza dveří. "Prosím, můžeš mi říct, co se s tebou děje. Mám o tebe hrozný strach."

"Mám strach o vás. Jsou všude."

               "Kdo je všude."

"Oni."

                 "Kdo oni."
"Jsou všude a chtějí ji. Nesmím to dovolit, aby ji dostali."

                 "Zlato poslouchej mě, musíš mi říct co se děje. Kdo jsou oni a co chtějí."

"Chtějí ji zabít."

                  "Koho?"

"Andělský lék."

                     "Co je to ten andělský lék!"

"Ona... "

                     "Ona? Andělský lék je člověk?"

"Ano, nesmí se dozvědět, že je v domě ještě někdo s touto silou. Budou ji chtít zabít."

                      "Zlato nemám zavolat lékaře? Mám opravdu o tebe strach, jsi celí rudý, nemáš horečku?"

"Nevolej nikoho, nepomůžou nám, musíš ji schovat."

                        "Andělský lék?"

"Ano, schovám vás  jedním kouzlem."

                          "Kouzlem? Panebože už blouzníš?"

"Věř mi, prosím já neblouzním, jsem jiný než ostatní muži, jsem neobyčejný."

                         "Dobře věřím ti, ale než nás s tím Andělským lékem skryješ, musím dojít ještě pro Brynn."

"Drahá..."

                        "Ano?"

"Musím ti něco říci."

                     "Poslouchám tě."

"Brynn je..."

                   "Co je Brynn? Co má společného s tím naše dcera."

"Ona... Je... Andělský... Lék."

                   "Panebože, naše dcera je..."

"Ano, ale nikdo se to nesmí dozvědět. Každým rokem co bude starší, bude silnější a mocnější do té doby ji musíš opatrovat jako oko v hlavě."

                      "Proč já, přece mi ne?"

"Už tu dlouho nebudu."

                        "Co tím chceš říct."

 "Cítím je. Už přecházejí." V chvíli se ode hlavních dveří ozval šílený až nadpozemský hluk. "Běž."

"Kam."

                          "Běž za Brynn, mé kouzlo skryje dveře do Brinnnina pokoje, budete v bezpečí."

"Miluju tě."

                             "Já tebe také má drahá." Poté jsem se ode dveří odlepila a šla od nich dál, protože jsem uslyšela blížící se kroky, které patřily mé matce.