When I Meet You

207 V kavárně

Ráno když jsem vstal byl jsem nervózní. Nevěděl jsem zda stíhám se převléct nebo si mám vzít věci sebou.

No na konec jsem si vzal batoh s učením a do batohu věci na brigádu.

7:30

"Zlatíčko je pozdě!" Slyším za dveřmi mamky hlas

"Mami!" Ozve se hysterická sestra "Proč jste mě nikdo nevzbudil?!" Rozčilovala se. Tipoval bych že právě vstala

"Pa mami dneska přijdu později" Běžím si pro boty

"Jak to?" Neodpovídám nevím totiž co "Jak to Troye?" Zopakuje otázku

"Tak to ježiš mami! Ozvu se ti hned po škole" Dám jí na uklidnění pusu na tvář a běžím kolem zastávky kde už autobus nestojí. Nepospíchám jdu pomalu. Sice můj tep se zrychluje ale já se snažím být v klidu.

Dneska je den D. Troyee.

Tak tak. Dneska se nesmím nechat rozhodit. Podívám se na svůj rekord v rychlé chůzi

7:35

Dobře možná se dneska ještě vydechnout nenechám. Začnu utíkat podel ulice.

Další věc na New Yorku co mi vadí jsou divný typy lidí co tu bydlí

"Kam pak utíkáš?" Parta tří kluků se odráží od zdi když běžím kolem nich. Zrychlím když jejich nadávání ať stojím znásobňuje.

Vidím školu přímo před sebou a ne jen školu. Ale i Connora. Vítězně si oddechnu protože si myslím že kdyby ty kluci beželi za mnou a viděli by mě a někoho vedle mě tak mě nechají žít ale hned na to vidím Nicol a celej zbytek party.

A já si myslel že se s nima nebaví...

Vydechl jsem tentokrát naštvaný že jsem něco takového viděl a běžel hrdinsky do školy.

Matika.

8:36

"Hey" Zašeptá někdo za mnou

"Hey Troye Boy" Zašeptá víc nahlas

"Klid tam vzadu!" Hlas paní učitelky

"Hey"

"Co je?!" Otočím se dozadu

"Klid" Natáhne se z poslední lavice co nejblíže k mé předposlední "Nečekal jsi" Posmutněl ale i tak se usmál

"Neměl jsem důvod?" Otočil jsem hlavou směrem rovně

"Aha..." Natáhl se zmateně zpět "Hele!" Vzápětí se znovu vyhoupl na lavici blíž ke mě "Nebuď jako holka při náladě!" Prskl

"Franto!" Vyjekla učitelka "Okamžitě dej pokoj nebo padej za dveře když tě to nezajímá!" Křičela z plného hrdla.

Idiot.

Jsi idiot a to jsem si myslel že jsi fajn. Jo a promiň za tu učitelku.

Zapsal jsem si do svého deníku zprávu kterou nikdy nemohl číst. Ono tam je vlastně všechno. Úryvky knih, textů, myšlenek, obrázků i zpráv co nikdo nečte a nemají příjemce..

Další hodinou byla čeština. K mému překvapení Connor neseděl s Andrewem ani se mnou ale sám dvě lavice předemnou

Možná... Jsem byl naštvaný na co si hraje protože proč se mě ptal zda by se s ním měl bavit a pak tohle? I když byla pravda že se neptal přímo zda s ním bavit. Nebo jo?